Inflace je jako rakovina, varuje prestižní ekonomka. Vláda má v ruce lék, ale zdráhá se ho použít

Český statistický úřad vydal graf k vývoji inflace za květen 2022
  |   analýza

Český statistický úřad zveřejnil nepěkná čísla, inflace stoupla v květnu na 16 % a nikdo z ekonomických expertů si nedovoluje odhadnout, zda je to již definitivní strop. Poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček k tomu řekl: „Tento růst bohužel znehodnocuje úspory českých domácností a vede k reálnému poklesu příjmů zaměstnanců.“ Proč kabinet Petra Fialy nevyužije zbraně, které na růst inflace má? Po aktivaci jedné z nich volají opozice i ekonomičtí experti už několik týdnů. 

Stoupající inflace znamená pro obyvatele Česka především velké zdražování. „Lidé už mají inflační očekávání, zvykají si na to, že se inflace bude držet hodně vysoko, a začínají tomu přizpůsobovat svou spotřebu. A navíc už se ukazuje, že více spoří,“ vysvětlil ve vysílání ČT 24 Martin Janíčko z Národohospodářské fakulty VŠE Praha a hlavní ekonom MND. To, že lidé méně utrácejí, samozřejmě nijak významně nepomáhá české ekonomice. Ta je z velké části závislá na průmyslu, jehož výroba se ovšem významně prodražuje kvůli vysokým cenám energií a pohonných hmot. „I proto patříme v Evropě ohledně růstu inflace k nejhorším,“ dodal ekonom Janíčko. 

Právě ceny energií a pohonných hmot považuje za obrovský problém v souvislosti s inflací i Jana Matesová, bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance. K otázce se vyjádřila v pořadu Události, komentáře. „Nezažili jsme takovou masivní změnu a nejistotu 30 let a bude třeba se opírat o čísla, a včas sledovat jevy, které se mohou v ekonomice objevit...“ Inflaci může v ČR přímo ovlivňovat Centrální banka a také vláda. 

Vládo, vstávej! Rakovina se šíří

„Ta musí vést zodpovědnou rozpočtovou politiku a nepřilévat prostřednictvím veřejných rozpočtů mnoho peněz do ekonomiky. Jak si v současné době na ekonomickém poli vede, ovšem nevíme,“ zhodnotila kroky kabinetu Petra Fialy ekonomka a jinými slovy vysvětlila, že vláda má v ruce lék, který se ovšem zdráhá využít. „Jakmile roztočíte inflační spirálu, doplatí na ni v ekonomice úplně všichni. A na dlouho. Inflace je jako rakovina. Tu buď utnete brzy a bude to bolet, léčení bude strašně nepříjemné, ale máte šanci se vrátit do normálního života. Anebo ji neutnete brzy a budete přežívat, živořit a trápit se, a stejně to nikam nepovede,“ byla nekompromisní Jana Matesová. 

 

Jak může inflaci ovlivňovat Centrální banka? Jana Matesová k tomu v pořadu ČT Události, komentáře uvedla: „Centrální banka má za svou povinnost udržovat cenovou rovnováhu, a když se to v důsledku vnějších vlivů nepodaří, tak ji musí co nejrychleji navracet. Má k tomu jeden základní nástroj, kterým je snižování disponibilních peněz, které se pohybují v ekonomice a někdo si za ně může něco koupit. Tedy lidé, domácnosti nebo podniky. To dělá zdražováním úvěrů.“ Dopady těchto opatření jsou ovšem vidět až za 12 až 18 měsíců. 

Připomněla, že bychom se měli poučit ze stagflace v 70. a 80. letech. Už tehdy byly totiž vyspělé ekonomiky příliš závislé na cenách energií. „Na každého člověka, na každou domácnost, na každý podnik dopadají ceny energií. A je potřeba, aby vlády v této jedné oblasti udělaly vše, co mohou, aby udržely ceny energií pod kontrolou. Tedy vyjednáváním s vládami dodavatelů, daňovou politikou, případně zastropováním. I to lze udělat chytře. Ale musí ty ceny udržet.“ 

Snížení spotřební daně nezabírá

A právě to se vládě příliš nedaří. I když máme na 3 měsíce sníženou spotřební daň na pohonné hmoty o 1 korunu, ceny na totemech čerpacích stanic po pár dnech propadu opět rostou. Zvlášť u benzínu je změna ceny markantní, mnohde je už po 10 dnech vyšší než před regulací ceny státem. Na problém s cenami energií již od zimy pravidelně upozorňují bývalí ministři Babišovy vlády. Zvlášť na sociálních sítích je jejich volání po účinných opatřeních státu hodně hlasité. Podívejme se třeba na tweet exministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka: „Dobré ráno, vládo. Evropská komise právě schválila žádost Španělů a Portugalců, která sníží občanům a firmám těchto zemí ceny elektřiny po dobu energetické krize. Celkem za 8,4 mld. eur. Česká vláda se energetice nevěnuje. Vysoké ceny ji nezajímají.“ Rozčilený exministr by měl ovšem zareagovat také na slova ekonomky Matesové: „Za cenami energií je dlouhodobé selhání energetického regulačního úřadu (ERÚ). Již do letošního roku jsme vstupovali s vyššími cenami energií než v okolí.“ ERÚ totiž spadá pod rezort, který několik let vedl právě on. 

Problém s ekonomickou situací pociťuje již každý občan Česka, vláda sklízí kritiku za liknavost k činům, neboť pouhá konstatování situci nijak nevyřeší. „Kvůli astronomické inflaci dochází k výraznému poklesu životní úrovně většiny obyvatel České republiky. Lidé si sáhnou do kapsy hlouběji i kvůli energiím. Ceny zemního plynu se zvýšily o 49,2 procenta, elektřiny o 30,8 procenta a tuhých paliv o 30,1 procenta. A připlatí si i na pohonných hmotách, za které zaplatí více o 44,3 procenta,“ uvedl ekonomický poradce premiéra Křeček, avšak kroky, co s tím bude kabinet dělat, nepřidal.

V očekávání je tak ohlášený alespoň návrh ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely na tak zvaný úsporný energetický tarif, který předloží kolegům z vlády 22. června. Ten by měl ulevit domácnostem a státní rozpočet vyjde na 16 - 24 miliard korun. Pro českénoviny.cz k tomu Síkela uvedl: Tarif pomůže s cenami energií a bude také motivovat k úsporám, které jsou základem snižování závislosti na Rusku. Úsporný tarif by měl pokrýt inflaci, a to tak, že stát zajistí slevu na část spotřeby ve výši 15 - 20 % z ceny energií.“

KAM DÁL: Pražáci si žijí nad poměry. Zbytek republiky jen závistivě slintá, rozdíl mezi výší mezd je veliký. Odbory mohou "zařídit" další skok.

Klíčová slova: