Zmatené seniorce zasadil desítky ran nožem. Mstil se za kastraci, Jiřímu Markovičovi ale neunikl

Případu se ujal legendární vyšetřovatel Jiří Markovič
Foto: Profimedia
Zobrazit fotogalerii (3)
Případu se ujal legendární vyšetřovatel Jiří Markovič
zajímavost

Zatímco v divácích stále doznívá příběh série Metoda Markovič: Hojer, některé případy tohoto legendárního kriminalisty jsme mohli sledovat již v minulosti, aniž bychom o tom možná vůbec věděli. Jde třeba o vraždu seniorky v lese v Hodkovičkách mladým sadistickým sexuálním deviantem. Vzpomenete si, kde jste ho už viděli? Jistě – hrůzný příběh popsal jeden z dílů Malého pitavalu z velkého města.

reklama

Vražda, na kterou nelze zapomenout, se odehrála kolem půlnoci z 24. na 25. listopadu roku 1978 na okraji Prahy. Nešťastná čtyřiašedesátiletá seniorka Marie Jandová se té noci vracela z práce domů, jenomže si spletla směr, a dokonce i číslo autobusu. Po mnoha a mnoha letech, které s manželem strávili v centru Prahy na Smetanově nábřeží, se nyní museli přestěhovat na nově rostoucí sídliště Jižní město. Pro dámu tohoto věku a s mírnými problémy s pamětí to nebyla vůbec lehká situace. Nikdo by se ale nedomníval, že ji může dokonce připravit o život. 

Osudné Hodkovičky

Marie Jandová, která pracovala na výrobě salátů v Lucerně, se té noci chtěla vrátit domů, jenomže si spletla všechno, co splést vůbec mohla. Bohužel se tak stalo, že po půlnoci vystoupila z autobusu na docela jiném, opuštěném místě na okraji Prahy. Hodkovičky nebyly žádným velkým centrem a navíc měl autobus konečnou nedaleko lesa. Právě tím směrem se zmatená důchodkyně vydala. Jak záhy zjistila, bylo to poslední rozhodnutí jejího života. 

Vadily mu ženy

Na stejné zastávce totiž právě náhodou stál také tehdy třiadvacetiletý Antonín Vorel a jeho kamarád Václav Petráň, o jehož účasti na případu později ale kriminalisté spíše pochybovali. Jakmile si mladíci všimli starší dámy, která zjevně netušila, kde právě je, vydali se za ní do lesa. Netrvalo to dlouho a Vorel ji napadl. Proč? Podle jeho pozdějšího vysvětlení měl zkrátka vztek na všechny ženy, které v jeho mysli mohly za příkoří, které na něm spáchali doktoři. 

Nepovedená kastrace

Antonín Vorel už jako dospívající chlapec začal projevovat svoje sexuálně sadistické choutky. Několikrát napadl dívky a ženy a odseděl si trest, ale jakmile opustil zamřížovanou celu, pustil se stejnou cestou. Jako jedinou možnost tehdy lékaři viděli kastraci. Aby se mladík vyhnul dlouhodobému pobytu v léčebně, a také na nátlak rodičů, nakonec se zákrokem souhlasil. Ten ale bohužel nesplnil tak docela svůj účel a Vorel měl i dál zálusk na ženy, ovšem v jeho zmatené mysli byl kontakt s nimi spojen s násilím a nedobrovolností. Neuměl si ani představit, že by získal ženu „normálně“. 

Z krádeže se vyklubala brutální vražda

Do takových rukou tedy padla v inkriminovanou noc nebohá Marie Jandová. Když ji útočníci v lese dostihli, mysleli si prý původně, že ji jen okradou o plné nákupní tašky, které nesla, a o hotovost z peněženky. Jenomže už po první ráně klackem do hlavy bylo Vorlovi jasné, že jen u toho nezůstane. Jeho sadistická povaha mu velela pokračovat dál a dál. Skončilo to až čtyřiatřicátou ranou, zasazenou seniorce do těla. Vrah se také pokoušel o pohlavní styk se svojí obětí, ale to se mu nepodařilo. Po činu tak spolu s kumpánem sebrali mrtvé ženě tašky a kolem osmi set korun a vydali se na nádraží, aby se vrátili domů. Vorel do Brna za prací na stavbě a Petráň do Kolína. 

Hledání netrvalo dlouho

Případ se dostal na stůl právě vyšetřovateli Jiřímu Markovičovi. Poměrně brzy byl odhalen pravděpodobný motiv i charakter pachatele, a protože byl Antonín Vorel u kriminalistů už známým jménem, ocitl se na špičce seznamu možných násilníků. Jeho zatčení pak podezření kriminalistů potvrdilo, stejně jako fakt, že deviantova inteligence nedává jakoukoliv naději na logické uvažování nebo domýšlení důsledků jeho jednání. Náprava podle odborníků také nepřipadala v úvahu, a tak v roce 1981 padl u soudu nejvyšší trest, kterým tehdy ještě byla poprava. 

Ani Markovič nesouhlasil s trestem smrti

Definitivní trest se tehdy ale nezamlouval ani legendárnímu Jiřímu Markovičovi, který sice pod šibenici přivedl hned několik vrahů, ale s trestem smrti nikdy nesouhlasil. V případě Antonína Vorla navíc argumentoval jeho minimální inteligencí, která agresora podle vyšetřovatele řadila spíše do zvířecí než do lidské společnosti. Rozsudek ale padl a bylo třeba se s ním buď smířit, nebo se odvolat. Vrah, respektive jeho zástupce, se odvolal a v dalším řízení dostal pětadvacet let vězení a nařízenou následnou psychiatrickou léčbu. Z léčebny se nikdy nedostal ven, a i když některé zdroje spekulují, že je již po smrti, jasná zpráva vydána nebyla. V tomto roce by bylo Antonínu Vorlovi rovných sedmdesát let.

Zdroj: Kriminalista: legenda pražské mordparty deviantům na stopě, Česká televize: Hyde park civilizace

KAM DÁL: Za pár minut jsem zpátky, mami. Miluji tě! To byla poslední slova, co matka slyšela od své dcerky

 

reklama
#smrt #vrah #krimi #kastrace

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.