Bolest kolena vás ze hry nevyřadí. Jak o něj pečovat?

Jak se vrátit zpět k aktivnímu životu? Zranění kolene nemusí být překážkou
Zobrazit fotogalerii (5)
  |  

K zimě neodmyslitelně patří lyžování. Váháte však, jestli letos vyrazit, protože se bojíte bolesti či opakování předchozích úrazů? Klouby ale dostávají zabrat v podstatě při jakémkoli sportu. Ať už lyžujete, hrajete fotbal nebo třeba squash, musíte o ně pečovat. A kdo jiný by měl poradit, než lékař-specialista? Na úrazy kolena jsme se ptali ortopeda MUDr. Zdeňka Štěpánka. 

Pro každého sportovce je malou tragédií, když se kvůli "banalitě", jakou je například bolest v koleni, musí na nějaký čas převtělit do role diváka. Je úplně jedno, jestli jde o profíka nebo nadšeného amatéra. Roli nehraje ani věk.

Bolest kloubů či vazů může přijít kdykoli. Ať už jste si prošli zraněním, operací, či jen denně provozujete pohyb, který váš pohybový aparát přetěžuje, vše může nějak negativně ovlivňovat váš sportovní život. Co si budeme povídat, život bez omezení je přesně to, po čem toužíme, ať je nám dvacet, šedesát nebo dokonce devadesát. 

I ten nejlepší lyžař může udělat chybu

Znáte to. Jedete si na lyžích, super prašan, krásné počasí a najednou ledovka nebo nahrnutý sníh…a může tak přijít pád. Při většině pádů na lyžích dochází k tzv. distorzi neboli podvrtnutí kolene. Nejtypičtější mechanismus úrazu je, že se noha zabrzdí či zastaví o překážku (například najetím do hlubokého sněhu), ale zbytek těla pokračuje dál v pohybu. Dojde k rotaci a vbočení kolena (odborně valgozita). "Důsledkem je různá míra poškození vazivového či meniskového aparátu kolena, od prostého natažení vnitřního postranního vazu až po komplexní a destruktivní poranění kloubu," vysvětluje ortoped Zdeněk Štěpánek. 

MUDr. Zdeněk Štěpánek
- vystudoval I. Lékařskou fakultu University Karlovy
- ortopedii se věnuje od roku 1995
- absolvoval stáže na specializovaných pracovištích (např. Universitní nemocnice v Gentu, Ortopedická klinika na Bulovce, Privátní klinika v Sheffieldu apod.)
- specializuje se na operace náhrad nosných kloubů (hlavně kolena a kyčle) a artroskopické výkony

Při větších úrazech již může jít do tuhého. Zejména fotbalisté či jiní špičkoví sportovci moc dobře vědí, o čem je řeč. Čím je zranění závažnější, tím více vnitřních struktur je postiženo. Menisky, zkřížené vazy, postranní vazy, ale i chrupavky či okolní vazivové a kostní struktury mohou být postiženy sportovním úrazem, a to zdaleka nejen na lyžích.

Zpátky do hry

Pro sportovce, ale aktivní lidi obecně, je doslova utrpením jen představa, že budou muset na delší dobu vysadit ze svého tempa. Podle našeho lékaře, však už dnes existují kvalitní řešení. "Samozřejmě záleží na závažnosti zranění. Ale pokud jde čistě jen o natažení vazu, většinou stačí koleno pouze zafixovat sportovní bandáží. Díky tomu se sportu klidně můžete dále věnovat."

V případě vážnějších poranění je samozřejmě nutné provést odborné klinické vyšetření, včetně RTG a MRI (magnetická resonance). Nezřídka je také nutné v první či druhé době provést operační řešení následků takovýchto úrazů. Každopádně ideální léčbou při poranění kloubů je imobilizace (fixace ortézou), klid, ledování a užívání nesteroidních antiflogistik (protizánětlivých léků). Odlehčování o berlích je v začátku často nutností.

Jak vlastně funguje koleno?

Díky své stavbě a funkci je koleno unikátním kloubem schopným přenášet obrovské síly. Z bočního pohledu tvarem připomíná válec pohyblivý v jedné ose. Povrch kloubu pokrytý chrupavkou tvoří dolní konec stehenní kosti, horní konec kosti holenní a také kloubní a vazivový aparát čéšky.

Pro zajištění stability a tlumení otřesů a tlakových rázů jsou mezi oběma povrchy dva vazivově-chrupavčité útvary fixované do kloubního pouzdra: menisky. Vnitřní a vnější. V přední části kolene se nachází kolenní čéška. Ke kloubnímu pouzdru doléhají postranní vazy. Vnější a vnitřní tzv. kolaterální vaz stranově stabilizují koleno. Předozadní stabilita je pak zajištěna vazy zkříženými, předním a zadním.

Co zvážit při výběru ortézy?

Druhů ortéz a bandáží je nespočet, zásadní je rozumět, co vlastně potřebujeme. Samozřejmostí je poradit se s doktorem, fyzioterapeutem nebo si najít informace na webu (např. zadáním hesla sportovní bandáže). Je potřeba si doléčit zranění nebo jde o prevenci před opakovaným úrazem?

Při výběru materiálu je dobré myslet na to, že při sportu se tělo potí, a tak třeba neoprénové bandáže nejsou tím nejlepším řešením, protože nevětrají a může dojít k odřeninám, opruzeninám či dokonce alergickým projevům na kůži. Je to jako když vybíráme kvalitní sportovní oblečení nebo boty. Důležitým faktorem je kvalita, funkčnost a také použitý materiál. Bandáž musí zpevnit právě to, co má, a přitom zbytečně nebránit v pohybu.

Jaký zvolit materiál?

Material má být prodyšný a trvanlivý, nemá smysl riskovat zbytečnou investici do levné bandáže podle hesla: "nejsme tak bohatí, abychom mohli kupovat laciné věci". Kdo by taky chtěl, aby se mu bandáž po pár dnech rozpadla. Není od věci porovnat dané výrobky nejen podle ceny, ale i podle recenzí a odborných informací k výrobku, případně se poradit se svým lékařem.

"Například v případě kolena je třeba, aby pomůcka zajistila buď jen boční nebo i předo-zadní stabilizaci podle závažnosti a typu poranění kolenního kloubu. Nebo, při jiném poranění - problémech s čéškou, musí zajistit její stabilizaci. Pokud je to vzhledem k poranění možné, může koleno i nadále zastávat svou funkci a zachovat potřebný rozsah pohybů a pomocí bandáže omezíte riziko zhoršení stavu nebo recidivy," dodává MUDr. Štěpánek