První atentát v Československu: Kulka mířená na Karla Kramáře neprošla jen díky nadité peněžence

Vysoký hubený mladík byl plně odhodlán dokonat svůj plán na likvidaci jednoho z nejpopulárnějších politiků své doby. Nebál se jít “štěstí” naproti. Inkriminovaný čin se odehrál na chodbě Pražského hradu, před kanceláří premiéra Karla Kramáře. Jen neskutečnou náhodou celý příběh skončil bez ztráty na životech. Že si za peníze štěstí nekoupíš? 

19.07.2018 - 14:30   |  
Karel Kramář byl prvním premiérem Československa
Zobrazit fotogalerii (3)

Karel Kramář byl jedna z nejvýraznějších politických postav své doby. Při zahájení první světové války patřil mezi ty nejpopulárnější politiky, jehož jméno bylo známé i za hranicemi našeho státu. Hrdinou se stal během první světové války, kdy organizoval domáci odboj. V roce 1915 byl jako člen Maffie společně s Aloisem Rašínem, Vincentem Červinkou a Josefem Zamazalem odsouzen k trestu smrti za velezradu. 

Karel Kramář měl smysl pro výtvarné umění a estetiku. Rád a vybraně se oblékal, dbal o šperky a galanterii, rád se dával zpodobňovat.

Jeho omilostnění tehdy žádala papežská stolice a španělský král. Rozsudek se díky válečnému a politickému vývoji v Evropě nenaplnil. Františku Josefovi I. rozsudek překazila smrt a nástupce Karel I. změnil trest na 15 let. V červenci roku 1917 dostal Karel Kramář milost v rámci celkové amnestie, ale nálepky hrdiny a národního mučedníka se už nezbavil. Naopak na ní velmi schopně postavil svůj už tak silný kult osobnosti. 

Orientace na východ
Karel Kramář už při vzniku Československa velmi spoléhal na pomoc z Ruska. Na jeho loajalitě vůči východní mocnosti měla velký podíl i jeho žena Naděžna Nikolajevna Abrikosovová. Ta pocházela z bohaté rodiny. Zajímavostí je, že ji Karel Kramář okouzlil natolik, že byla ochotna opustit manžela i svoje děti. Karel Kramář se nikdy nesmířil s bolševickým převratem v Rusku a svůj zájem, který měl i osobní stopu, se nebál prosazovat i ve vysoké politice.

Když vedl jako ministerský předseda československou delegaci na Pařížskou mírovou konferenci, prosazoval tam názor, aby vítězné mocnosti nedopustily moc bolševické vlády v Rusku. Beneš se mu v té době velmi tvrdě postavil a jeho diplomatické téma zadupal do země. Se slovy, že nebude v Evropě mír, dokud nebude Rusko svobodné, se stal doslova prorokem. 

Jako premiér byl v čele vlády do 8. července 1919, kdy jeho vláda padla po obecních volbách, které skončily neúspěchem. 

Naditá peněženka mu zachránila život

Když se komunista Alois Šťastný objevil již poněkolikáté na chodbě Pražského hradu, nevzbudil sebemenší podezření. Karel Kramář měl jako obvykle naplánováno mnoho schůzek a když se atentátníka kdosi zeptal, s čím přichází, odpověděl, že nese rezoluci studentského spolku. V momentě, kdy premiér přijmul k rozhovoru malíře Karla Langera z výtvarného spolku umělců Mánes, vydali se společně na pochůzku chodbou. Tento moment využil mladý atentátník k činu. Vytáhl z kapsy pistoli a ze tří kroků vystřelil přímo na šokovaného Karla Kramáře.

Druhý náboj se vzpříčil v revolveru a Alois Šťastný se nechal bez většího odporu odzbrojit a spoutat. Na zemi ležící premiér však vyšel z atentátu nezraněn. Kožená náprsní kapsa plná peněz a dokumentů odklonila kulku, která se zarazila o přezku kšand. Místo smrti potkal Karel Kramář obrovské štěstí, které s až humornou zápletkou skončilo šťastně. Až neuvěřitelný příběh prvního Československého atentátu měl svého následovníka, který už neměl takové štěstí. Alois Rašín na jeho následky zemřel.

Symbol odporu: Milada Horáková v den, kdy komunisté získávají moc. Více čtěte zde.
Klíčová slova: