Když je mi špatně, doktor předepíše antibiotika a bude mi dobře. Tahle mylná doměnka naštěstí už dávno neplatí. Jak vyplynulo z dotazníkového šetření České lékárnické komory, lidé už většinou vědí, že antibiotika léčí pouze nemoci bakteriálního nebo infekčního původu. To znamená, že když máte v těle virus, antibiotika nepomohou - to musí odeznít samo.
Přesto Češi v posledních letech berou antibiotika stále víc. Spotřeba antibiotik se měří na denní doporučenou dávku. Za rok 2016 máme spotřebu na hodnotě 19,5 doporučené denní dávky. Je to málo, nebo hodně? Proti roku 2010 je to méně, tehdy byla DDD téměř na hodnotě 20. Od té doby spotřeba antibiotik klesla na 17,5 (minimum roku 2012), pak ale začala opět stoupat.
Momentální spotřeba 19,5 DDD antibiotik je nad evropským průměrem. Na Slovensku a v Německu mají kolem 14,5 DDD antibiotik.
Jak je to s rezistencí na anbitiotika?
Jak asi tušíme, je tady jeden neduh, který se dotýká nás všech. Na látky v ATB si tělo vytvoří rezistenci a tyto látky pak už nebudou účinkovat. Do roku 2050 se očekává v důsledku neúčinnosti antibiotik 10 milionů úmrtí za rok. To je silná káva, že? Rezistence na ATB bude i drahá - světově vyčísleno bude stát až 100 bilionů dolarů. Jak bojovat proti čím dál větší rezistenci? Ve světě vznikla britská kampaň Strážce antibiotik. Kampaň už teď podporuje 19 zemí.
Ale co konkrétně udělat, abyste nezískali rezistenci vůči antibiotikům vy sami? Jednoduše nebrat ATB kdykoliv, když si vzpomenete, důvěřovat tělu, že se z primitivní nemoci vyleží samo. Lehko se to řekne, zejména u starších lidí se to pak těžko provádí. Odpovědnost je teď na lékaři: Nesmí podlehnout tlaku ze strany lidí, kteří ATB chtějí, rodičům, musí přesně vědět, kdy je nutné ATB předepsat, a kdy ne. A zejména musí odolat lákavým finančním nabídkám ze strany farmaceutických společností.
Jak vůbec může rezistence na ATB vzniknout?
Rezistence může být různě závažná. Multirezistence je necitlivost aspoň k jedné látce ve třech různých skupinách ATB, extenzivní rezistence necitlivost aspoň k jedné látce ze všech skupin ATB. A panrezistence je pak necitlivost ke všem skupinám antibiotik.
Rezistence na ATB se však může i šířit, je za tím celá řada faktorů. Tak například nové dostupné alternativy ATB, šíření epidemicky úspěšných klonů/plazmidů a v neposlední řadě zvýšení odolnosti (stavu) bakterií. Některé faktory se nedají nijak kontrolovat.
Zásobárny antibiotické rezistence
Obecně se dá říct potraviny, farmy, domácí mazlíčci, divoce žijící zvířata, ale také zdravotnická zařízení, komunita. Tohle všechno jsou zdroje, kde se může rozšiřovat rezistence vůči antibiotikům. A co se stane, když se rezistence rozšiřuje? Logicky jsou dané bakterie silnější a zase se rozšiřují. Tímto způsobem získávají na síle nemoci bakteriální či infekce.
Antibiotika z potravin. Dávají se ATB zvířatům?
Hospodářským zvířatům jsou podávána antimikrobika (druh antibiotik) v určitém množství, pokud jsou zvířata nemocná. Za roky 2014-2015 spotřeba antimikrobik podávaných zvířatům proti letem 2012-2014 poklesla o 14,2 procent. Zvířata v České republice dostávají malé dávky ve srovnání s jinými zeměmi ve světě i v rámci Evropské unie (viz grafy ve fotogalerii). I přesto je zde možnost vzniku multirezistentních mikroorganismů a je třeba podávání antimikrobik předcházet - třeba zlepšením životních podmínek pro chovná zvířata.
