Nezaměstnatelné? Samoživitelky a starší ženy

Paní mistrová ukazuje šicí nástroje.
Zobrazit fotogalerii (8)
11.04.2016 - 15:42   |  

Mají malé děti. Přišly před důchodem o práci. Trápí je rodinné problémy. To všechno jsou ženy, které dlouhodobě nemohou sehnat zaměstnání. Pomoci se jim snaží ve Farní charitě Beroun, kde mohou na zkrácený úvazek pracovat v šicí dílně.

Rozhovor nám poskytla vedoucí šicí dílny a vedoucí sekce ženských prací v sociální firmě Dobré dílo Soňa Křikavová.

Do šicí dílny mohou přicházet dlouhodobě nezaměstnané ženy. Co to znamená dlouhodobě nezaměstnaná žena?

To znamená půl roku, řídí se to podmínkami úřadu práce. Většinou se jedná o ženy po mateřské dovolené, které shání práci na částečný úvazek, protože si netroufají jít do práce na plný úvazek. Ať už je to kvůli rodinným problémům nebo jsou samoživitelky a nestíhají péči o děti. Další skupinou jsou starší ženy. Jedna paní měla třeba invalidní důchod, který jí byl odebrán, ale necítí se na to jít do běžné práce.

Kolik hodin denně funguje dílna?
Sedm hodin denně. V pátek máme zavřeno.

Jaká je tady pracovní doba?
Pracovní doba je pohyblivá podle toho, jak si to kdo domluví. Důležité je, aby jim vyšly hodiny v rámci úvazku. Nikdo tady nemá celý úvazek. Rozloží si to do těch čtyř dnů v týdnu podle potřeby.

Co se týče návratu žen zpět na pracovní trh, daří se to?
Třeba u té paní, co měla invalidní důchod, už to asi moc nepůjde. U těch, co nějaké šance mají, se snažíme, aby se navrátily. Měly jsme tu paní, která byla dvacet let doma s dětmi.  Nějakou dobu trvalo, než si zvykla na kolektiv, aklimatizovala se a začala podávat nějaké výkony. Byla tady asi rok a půl a pak šla normálně do práce. Řekli jsme si, že to už stačí, chce to změnu. Sice nám tu chybí, ale nedá se nic dělat. Cílem je, aby se lidé vrátili do pracovní činnosti.

Pociťujete nějaké vlny na trhu práce? 
Lidi, co se sem hlásí, nejsou většinou z Berouna, ale z okolních vesnic. Mzda tady není tak vysoká, takže se jim sem nevyplatí dojíždět. Nemáme vysloveně přetlak zájemců. Navíc je podmínka, aby ten člověk uměl na šicím stroji. Nemusí být vyučený, ale aby na něm alespoň někdy šil. Většinou zaměstnance získávám z jiných výběrových řízení. Paní se třeba hlásila na prodavačku do obchodu, nakonec jsme ji přemluvili, aby šla do dílny. Je tu spousta výhod, je tu rodinné pracovní prostředí, pružná pracovní doba. Na druhou stranu je tady nízká mzda. Na zaměstnance snažíme čerpat dotace z úřadu práce. Nejsme velkovýrobna.

Jak bylo náročné to celé rozjet?
Zase tak náročné to nebylo, protože jsme na měli projekt „Pomůžeme vám uspět“. Dílna vznikla jako tréninkové pracoviště toho projektu. Náhodně jsme dostali šicí stroje, které se hodily. Z projektu se dalo koupit další vybavení, např. žehlící prkno, židle. Z projektu byly i peníze na platy lidí, kteří tam dělali. Sehnat zaměstnance nebyl problém. Zezačátku byly hodně zaměstnávané Romky.

Kolik vás tu momentálně pracuje?
Pět žen.

Kolik máte měsíčně zakázek?
 Je to nárazové. Zaměřujeme se na tři varianty výroby – jedno jsou opravy oděvů pro zaměstnance, pak je tu zakázková výroba a nakonec máme vlastní výrobky. Zakázek na opravy oděvů je dost. Nevíme dopředu, kolik jich přijmeme. Čas mezi tím vyplníme tím, že děláme vlastní výrobky.

Máte kamenný obchod i e-shop. Kde nakupují zákazníci častěji?
Do obchodu vozíme zboží spíš nárazově. Nabídka není trvalá. Dost často se nám stávalo, že jsme výrobky nechaly za výlohou a tím se úplně zničily, vyšisovaly se na sluníčku. Mnohdy lidi odkazujeme na e-shop, kde si mohou zboží objednat a v obchůdku potom vyzvednout. Prodáváme např. v zahradnictví v Králově Dvoře, kde nám umožňují prodej bez nároku na honorář, dále v městském informačním centru na náměstí.

Využíváte i nějaké akce v průběhu roku?
 Lukrativní jsou pro nás Hrnčířské trhy. Už tam míváme dva stánky, a tudíž dvojí tržbu.  Potřebovaly bychom takových akcí víc. V Berouně nic dalšího není. Úplně nejlepší by bylo, aby se o nás dozvěděly velké firmy a získaly se zakázky. Oslovuje nás hodně začínajících podnikatelů. Většinou se jedná o ženy na mateřské dovolené, které se rozhodnou, že budou aktivní. Vymyslí si něco, co se bude šít. Téměř pokaždé to ale nedopadne. Ušijeme jim vzorky a pak se nedohodneme na ceně. Mají totiž představu, že jim to budeme šít velmi levně. Vypadalo to nadějně s maminkou, která chtěla šít povlaky na nákupní vozíky. Posadíte miminko do vozíku a nechcete, aby žužlalo madlo. Nakonec ale nesehnala zákazníky. 

Farní charita Beroun pomáhá nejen nezaměstnaným ženám, ale rovněž seniorům nebo lidem bez domova. Představuje bezdomovectví pro Beroun velký problém? Jakým způsobem se lidé vůbec dostanou na ulici? O tom všem zjistíte více v obsáhlém rozhovoru s terénní sociální pracovnicí Romanou Bradáčovou a vedoucí Denního centra Soňou Křikavová z Farní charity Beroun ve článku Bezdomovcem ze dne na den? Děje se to často. O životě na ulici se ČtiDoma.cz svěřil také bezdomovec Milan, který na ulici žije již 16 let. Rozhovor s Milanem jsme přinesli ve článku Bezdomovec Milan: Jsme živé bytosti.