Před dvanácti lety se hokejový svět zastavil. Při letecké nehodě zemřel celý tým včetně tří Čechů

Tragédie stála život naše hokejové reprezentanty Jana Marka, Karla Rachůnka a Josefa Vašíčka
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

Rusko je obrovské a cena života je v této zemí nízká. Stejně jako bezpečnost při létání. Sedmého září 2011 vyhasly při leteckém neštěstí životy skvělých českých hokejistů Jana Marka, Karla Rachůnka a Josefa Vašíčka stejně jako Slováka Demitra a celého hokejového týmu Lokomotiv Jaroslavl.  Na vině byly chyby pilotů i letecké společnosti.

Na palubě letadla byl celý hokejový tým. Ze 45 osob na palubě přežil jen palubní mechanik a ruský hokejista Alexandr Galimov. Ten měl však popáleniny na 90 % těla a později zemřel v nemocnici. Hokejový svět zažil šok.

Letoun nenabíral rychlost

Vyšetřovatelé došli k závěru, že nastavení letounu před vzletem bylo v pořádku. Ze začátku – až do rychlosti 165 km/h při rozjíždění na dráze – probíhal vzlet standartně. Potom se však zrychlování zpomalilo. Piloti zjistili, že místo 210 km/h je rychlost 185 km/h. Letoun v této situaci nereagoval na výšková kormidla. Kapitán dal povel k zvýšení tahu motorů na maximální výkon (běžný vzletový výkon byl v tomto případě 77 %). I tak bylo zrychlování stroje pomalé. Přejeli vzletovou dráhu a pokračovali ještě 450 metrů po travnatém předpolí. Až tam se jim podařilo letoun zvednout ze země. Dostatečné výšky pro přelétnutí překážek na zemi však nedosáhli. Letoun do nich narazil. Současně s tím se zvýšil zásadně úhel náběhu a letadlo v pravém náklonu narazilo do země. Došlo k odtržení křídla, přetočení a destrukci trupu. Při této destrukci zahynula většina osob na palubě.

Druhý pilot trpěl neuropatií

Vyšetřování nehody bylo díky mimořádnému mediálnímu zájmu velmi podrobné a rychlé. Vyšetřovatelům pomohly stopy pneumatik na dráze, zapisovače letových údajů a hovoru v kabině letadla. Závěrem bylo překvapivé zjištění, že druhý pilot během vzletu brzdil! A to přesto, že oba piloti byli zkušení a předtím létali na podobném stroji JAK-40. Ten měl však jinak konstruované pedály brzd. Piloti měli opěrky na paty a jejich nohy proto při vzletu byly po celou dobu na pedálech. Jak-42 však tyto opěrky neměl a nohy bylo proto potřeba pokládat na podlahu. Zvyk druhého pilota z předešlého typu letounu proto mohl způsobit bezděčné brzdění stroje. Další závažnou okolností bylo, že v krvi druhého pilota byly nalezeny zbytky léku fenobarbital, který má tlumivé účinky na nervovou soustavu. Bylo zjištěno, že pilot se již více než deset let léčil s neuropatií, která se projevuje postupující ztrátou citlivosti a zhoršenou koordinací dolních končetin. Nemusel tak vůbec cítit, že je to on, kdo brzdí vzlet. Taková nemoc však vylučuje způsobilost člověka pro práci pilota.

Pochybení bylo i na straně společnosti

Byla zjištěna i pochybení ze strany vedení společnosti. Ostatně ve vedoucích funkcích nebyl nikdo odborně kvalifikovaný v oblasti letectví. To způsobilo i nedostatky při výcviku posádek, především při přeškolování na jiný typ letounu. Tak si mohli piloti přinést ze starého typu návyky, které mohly průběh letu ohrozit. Absence odborného vedení pilotů měla za následek i další porušování předepsaných letových postupů. Posádka tohoto letu nesprávně spočítala vzletovou hmotnost stroje, a špatně tak určila mezní rychlosti pro přerušení vzletu i rotaci. Kapitán se přitažením řídicího sloupku snažil odlepit příďové kolo příliš brzy. Aby toho dosáhl, přitahoval patrně s druhým pilotem sloupek řízení stále větší silou, piloti si tak mohli pomáhat vzepřením nohou. To by mělo za následek brzdění.  Posádka také chybně spočítala rychlost, při které mohou v případě potíží bezpečně zastavit letoun ještě na dráze. Pokud by byl výpočet správný, při zpomalení zrychlení mohli vzlet přerušit, a zabránit tak katastrofě.

Zdroj: aviation-safety.net, hokej.cz, wikipedia

KAM DÁL: Zásah, sestřeleno. Jenže ruská raketa trefila dopravní letadlo