Projekt „Odborné praxe“ pomáhá absolventům najít práci

 

Cílovou skupinu projektu jsou nezaměstnaní do 30 let, kteří nedisponují dostatečnou praxí. Zájem je přitom jak ze strany uchazečů, tak zaměstnavatelů.

Projekt „Odborné praxe pro mladé do 30 let“ je realizován na území celé České republiky prostřednictvím krajských poboček Úřadu práce. Financován je převážně z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, z něhož se hradí 85 % výdajů, zbylých 15 % jde ze státního rozpočtu.

Jak to vlastně funguje?

Firma, která vstoupí do spolupráce s Úřadem práce ČR, tak vytvoří společensky účelné pracovní místo a zaváže se na něj přijmout absolventa bez praxe. Měsíční příspěvek na takové místo může Úřad práce ČR poskytnout až do výše 24 000 korun včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění. V případě potřeby zahrnuje finanční příspěvek i rekvalifikaci. Podpora přitom trvá minimálně tři měsíce. Úřad práce ČR ve své zprávě uvedl, že na společensky účelná pracovní místa k 30.6.2015 již poskytl dotaci ve výši 1,141miliard korun.

Podpora úřadu práce ČR však nekončí financováním místa pro absolventa, hradí i příspěvek na mentora, který byl tolik kritizován v případě projektu „Stáže ve firmách“ (psali jsme zde). Úřad práce ČR na rozdíl od Fondu dalšího vzdělávání nastavil jasná pravidla, a tak příspěvek na mentora nepřekročí částku 165 kč/hod. Hodiny, v nichž mentor svoji činnost vykonává, jsou rovněž omezeny a to na 15 hodin týdně po dobu prvních tří měsíců, v průběhu 4. až 7. měsíce smí ve své pozici působit již pouze 5 hodin týdně.

Projekt boří strach zaměstnavatelů z přijímání absolventů

Příčinu neochoty zaměstnavatelů přijmout čerstvě vystudovaného člověka není třeba složitě hledat. „Pokud jde o obavy zaměstnavatelů, tak obecně dávají přednost specialistům s praxí. Právě její nedostatek patří mezi největší překážky, kvůli kterým se zaměstnavatelé brání přijmout mladého člověka,“ sdělila ČtiDoma tisková mluvčí ÚP ČR Kateřina Beránková. „Náklady na jeho zaučení považuje řada zaměstnavatelů za vysoké a tak raději volí uchazeče s praxí.“

Firma však vynaloží nemalé náklady už před započetím zaškolování, náborový proces rovněž nepatří mezi nejlevnější záležitosti. „Už jen samotný přijímací proces, kdy je nutné zveřejnit inzerát, projít si profily všech zájemců a absolvovat několik kol výběrového řízení je pro každou firmu časově i finančně náročný. ÚP ČR v tomto procesu zaujal roli personální agentury a první dva úkony vyřešil za nás,“ vyzdvihuje „Odborné praxe“ Radka Kotinská ze společnosti Reprotisk s. r. o.

Projekt dokazuje, že ve chvíli, kdy zaměstnavatelům odpadne stres ze zdlouhavého náborového procesu, na jehož konci by si v důsledku jeho náročnosti jen stěží vybrali prací prakticky nepolíbeného člověka, jsou mnohdy za absolventy vlastně rádi. „Chtěli jsme získat mladého člověka, který má teoretické znalosti ještě čerstvě v hlavě a zároveň se nestihl v praxi „nakazit“ různými pracovními zlozvyky. Člověka, který bude mít snahu podílet se od začátku na našem novém firemním projektu,“ objasňuje důvody vstupu do programu jednatelka společnosti INREN DT s. r. o. Dagmar Hasíková a dodává: „Takového zaměstnance si můžeme hned od nástupu sami vychovat k loajalitě, očekáváme od něj kreativní přístup a přínos teoretických informací.“

Spokojenost je i na straně absolventů

Úřad práce ČR uvedl, že spektrum zájemců z řad absolventů je skutečně velmi pestré. Do programu se hlásí maturanti, vyučení i vysokoškoláci. Nejčastěji jeví zájem absolventi škol zaměřených na sociální práci a zdravotnictví, ekonomiku, gastronomii, veřejnosprávní činnost, marketing, management, podnikání, pedagogiku, zemědělství, filozofii či průmyslové obory.

Jak mnohdy vypadá vstup absolventa na trh práce, popisuje absolventka Střední školy obchodu a gastronomie ve Zlíně Petra Čalová. „Protože jsem nedávno odmaturovala, nikdo si netroufl zaměstnat mě bez praxe. Každý den jsem strávila několik hodin na internetu, na různých portálech, rozdávala životopisy, ale žádná odezva,“ říká Petra, která byla v evidenci Úřadu práce více než jeden rok.

Příběh hledání práce, který se odehrál v rámci tohoto projektu, nabízí úplně jiný obrázek.  „Absolvovala jsem pouze dva přijímací pohovory a během pár dní jsem dostala pracovní nabídku. Všechno proběhlo opravdu rychle a já jsem za to ráda,“ popisuje účast v programu absolventka Technické univerzity v Liberci Kateřina Nováková, která díky němu získala místo asistentky daňové poradkyně.

Statistika na závěr

Zaměstnavatelé mají největší zájem o pracovníky v administrativě, účetnictví, obchodu, informačních technologiích, hotelových a osobních službách či v pohostinství. Hledají také posily v oblasti sociálních a zdravotních služeb, v technických a řemeslných oborech, turistickém ruchu, marketingu a ve stavebnictví. Najdou se i místa pro asistenty, veterináře, projektové manažery, elektrotechniky, automechaniky, zemědělce, ekology nebo třeba truhláře, pracovníky s CNC stroji a instalatéry.

Do programu bylo ke konci června přihlášeno celkem 11 041 zaměstnavatelů, kteří v rámci projektu nabídli absolventům 14 945 pracovních míst. Zájem absolventů vzhledem k volným místům byl adekvátní. Projevený zájem evidoval Úřad práce ČR u 13 610 uchazečů, z nichž 10 979 do programu nakonec vstoupilo. Pracovní smlouvu pak podepsalo celkem 8 727 absolventů. Nejvíce z těchto dohod o zaměstnání bylo v regionu Ústí nad Labem a to 1 733.

V Pražském a Středočeském regionu jeví firmy i uchazeči o projekt menší zájem. V Praze se ke konci června zapojilo 375 firem a nabídlo absolventům celkem 702 míst. Zájem projevilo 530 uchazečů, přičemž do programu jich nakonec vstoupilo jen 350 a se stejným počtem absolventů došlo také k uzavření dohod. Nabídka firem tedy jasně převyšuje poptávku. V Praze vykazující míru nezaměstnanosti ve výši 4,5 %, je však pro absolventy snazší sehnat zaměstnání než v jiných lokalitách i přes nevýhodu chybějící praxe.

Ve Středočeském kraji vstoupilo do programu 660 firem a pro absolventy se tím vytvořilo 993 míst. Uchazečů, kteří projevili zájem, je 634 a stejný počet jich i do projektu vstoupil. Firmy doposud uzavřely smlouvy s 531 z nich.

Uchazeči o praxi musí být v evidenci Úřadu práce, ale nezáleží na tom jak dlouho. Jedinou podmínkou, aby absolvent mohl vstoupit do programu, je, že od doby ukončení studia nepracoval déle než dva roky.