Dožít doma, nebo v domově? 75 procent důchodců žije osaměle ve vlastním bytě

Na stará kolena to nemá nikdo lehké, lepší je připravit se předem
 

V roce 2050 budou senioři nad 80 let tvořit až milion Čechů. To je podstatně více než dnes. Naprostá většina důchodců žije osaměle ve vlastních domácnostech. Jak jim zajistit odpovídající a bezpečné prostředí, aby mohli spokojeně dožít?

V Česku žije v pobytových zařízeních na 40 tisíc lidí, tisíce seniorů čeká na čekacích listech. Proti tomu 1 milion 800 lidí nad 60 let žije ve svých domácnostech, které často neposkytují odpovídající zařízení a bezpečí při zhoršených smyslových či pohybových schopnostech.

Podle demografického vývoje budou v roce 2050 senioři nad 65 let tvořit až třetinu populace. Díky prodlužujícímu se věku by to tedy znamenalo, že bude v naší zemi žít téměř milion seniorů ve věku nad 80 let, což je podstatně více než dnes.

 

Jak dnes bydlí senioři?

Podle posledních trendů přibývá jednočlenných domácností a zároveň jsou pryč doby, kdy žilo více generací pod jednou střechou. Ze seniora se stává samostatná jednotka, díky prodlužujícímu věku se navíc často starší páry rozcházejí, a tedy mají potřebu samostatného bydlení. Podle dat ÚZIS ČR jsou až dvě pětiny domácností v České republice seniorské. Roste podíl seniorů v panelových bytových domech na sídlištích - senioři se postupně stávají převládajícími nájemníky.

 

Přestěhovat se do menšího a levnějšího bytu, jako je třeba garsoniéra, kde by měli vše při ruce, dnes senioři nemohou. Je to nad finanční možnosti většiny důchodců. Zájem měst a obcí postavit sociální a bezbariérové bydlení pro seniory je nedostatečný, stejně tak politická podpora tady chybí. Přitom upravit byt pro potřeby seniorů by jim pomolo zvládat každodenní pohyb. Není to však dnes zcela běžné.

Podle dotaníku Diakonie ČCE z roku 2009 žije 75 procent lidí ve věku 65-90 let ve vlastní domácnosti, 46 procent z nich však žije osaměle. Ve věkové kategorii 65-79 let se pohybuje samostatně bez nutné opory téměř 80 procent lidí, s věkem se to ale snižuje - mezi 80-89 lety zvládá samostatně žít jen 50 procent lidí, nad 90 let už jen 20 procent. Ženy byly méně závislé na cizí pomoci.

 

Domov důchodců, nebo dožít doma?

Když ztrácí senior soběstačnost kvůli přibývajícímu věku, je odkázán na pomoc jiné osoby. Pak je možností takzvaná sdílená péče, kdy spolupracuje rodina se zdravotníky a upraví byt pro pohyb seniora tak, aby mohl bezpečně a klidně žít až do konce života. Senior tak může zůstat ve svém přirozeném prostředí. Nesoběstačný senior bez rodinného zázemí je však odkázán na domov pro seniory. Starý člověk pak často žije ve strachu, zda se dostane na čekací list a zda bude moci platit domov seniorů ze svých zdrojů.

V zahraničí mají senioři více možností, v Česku ale zatím na různé možnosti podle individuálích požadavků starších lidí nejsme připraveni. Na stáří je potřeba připravovat se celý život, například formou životního pojištění či penzijního připojištění. Podpořit soběstačnost staršího člověka a prodloužit dobu, po kterou bude moct zůstat ve své domácnosti, může rodina pomocí zmiňovaných úprav bytu a jeho moderním vybavením.

 

Projekty na podporu seniorů po republice:

  • Mezigenerační dům v Praze 1
  • Projekt sdíleného bytu pro seniory v Brně
  • Pasivní bytový dům pro seniory Modřice
  • Chráněné bydlení Nosislav Diakonie ČCE
  • Komunitní bydlení pro seniory Ostrava
  • Senior-park Medlov, Olomouc
  • Eucentrum – projekt bytového družstva seniorů