Přístroj RPW slouží k měření plazmových a rádiových vln a lokálních plazmových hustot v tzv. slunečním větru. Tým z Ústavu fyziky atmosféry pro něj pracoval na systému pro zaznamenávání elektromagnetického signálu a identifikaci zajímavých úseků, kdy přístroj zachytí například plazmové vlny či dopad částic meziplanetárního prachu.
"Zatím nám přišla první hodina dat, zbytek se stahuje. Měří to normálně, naše deska funguje. Bohužel vidíme větší rušení od družice, než jsme doufali... Ruší nám to měření, ale není to žádná katastrofa. Z hlediska funkce přístroje to však vypadá dobře," popsal Souček.
Po startu družice řekl, že si on a jeho kolegové oddechnou, až když bude přístroj v kosmu zapnut a zkontrolován. Nyní dodal, že se celá družice jeví v pořádku. "Všechny antény se vyklopily, což jsou takové kritické operace, někdy se zaseknou, a to je průšvih. Nevím o zásadnějším problému," uvedl.
ESA A NASA
Klíčová součást přístroje, zobrazovací zrcadla, vznikla v turnovských laboratořích TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV. Vědci z Katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy pak vyvinuli podsystém analyzátoru slunečního větru SWA. Na přístrojích se podílela i řada českých firem - například G.L. Electronics, esc Aerospace, VAKUUM PRAHA, STARTECH nebo Atos Convergence Creators.
Společný projekt ESA a NASA pro výzkum Slunce stojí podle odhadů téměř 1,5 miliardy eur (zhruba 37 miliard korun). Mise je řízena z Evropského střediska kosmických letů (ESOC) v německém Darmstadtu. Podle českého ministerstva dopravy je to zatím největší zapojení českých vědeckých pracovišť a firem do přípravy kosmické sondy od vstupu ČR do ESA v roce 2008.
