Iva Janžurová zítra oslaví 77 let. Jaký byl, a stále ještě je, život této herecké legendy?

Jedna z nejpopulárnějších českých hereček Iva Janžurová, která ztvárnila během své kariéry desítky nezapomenutelných rolí, zítra oslaví krásné 77. narozeniny. Přezdívaná Ivuška nebo také Janžurka prožila během svého života mnoho životních zvratů i nečekaných událostí. Od krátkého manželství s kameramanem Janem Eisnerem, přes vážnou nehodu v divadle, až po nominaci na hlavní cenu na festivalu v Cannes.

18.05.2018 - 10:00   |  
Iva Janžurová zítra oslaví 77. narozeniny!
Zobrazit fotogalerii (8)

Iva Janžurová patří k největším legendám české divadelní i filmové scény. Během své kariéry excelovala v desítkách divadelních her i filmech, ve kterých si „střihla“ role zachránců i pořádných potvor. Během své profesní kariéry spolupracovala s celou řadou známých českých herců i režisérů, kteří ji obsazovali téměř vždy do hlavních rolí svých her, pořadů či filmů. A nutno říci, že „Janžurka“ nikdy ve své úloze nezklamala a jako herečka s darem od Pána Boha vždy excelovala.

I proto si do svého životopisu může zaznamenat dlouholeté spolupráce s takovými režisérskými velikány, jako byl třeba Jaroslav Dudek, Juraj Herz nebo Václav Vorlíček. Jedním z mála, kterým však dala Iva Janžurová při obsazování rolí „košem“, byl Jan Hřebejk, který počítal s jejím obsazením do jednoho z nejoblíbenějších českých filmů – Pelíšků.

Iva Janžurová během své kariéry spolupracovala i s Helenou Růžičkovou. Právě o další české herecké legendě si můžete přečíst ZDE.

Nečekaný porod v kuchyni

Zítra 77letá Iva Janžurová přišla na svět 19. května 1941 v Žirovnicích u Pelhřimova. Její příchod na svět byl však trochu komplikovaný, narodila se totiž nečekaně o nějaký ten den dříve přímo doma v kuchyni. Naštěstí vše dopadlo dobře a rodiče měli radost z třetího dítěte a první holčičky.

O pět let starší bratr Pavel a o třináct let starší Láďa, který později zemřel na srdeční vadu, si z Ivy dělali v mládí legraci, že není příliš krásná, a možná i proto byla velmi často za mlada „nominována“ do klučičích rolí. Jí to však nevadilo a měla především radost z toho, že lidem mohla přinášet potěšení a smích.

Na DAMU byla přijata podmínečně

Její studentský život začal na pedagogickém gymnáziu v Českých Budějovicích, srdce ji ale vždy táhlo zejména k divadlu. Její touhu zkusit jít studovat na DAMU ale rodiče zpočátku nepodporovali a její snahu stát se herečkou ocenili pohlavkem. Nakonec se Ivě podařilo rodiče přesvědčit a přihláška na DAMU byla podána. U zkoušek ale zpočátku neuspěla, komise s jejím přijetím nesouhlasila, nakonec talent „Janžurky“ přeci jen vyplul na povrch a na DAMU byla přijata alespoň podmínečně. Následný rok byla, díky výborným výsledkům, přijata k řádnému studiu.

První angažmá získala v Liberci

K prvnímu divadelnímu angažmá se Iva dostala v roce 1963 v libereckém divadle F. X. Šaldy. To ale trvalo jediný rok, v roce 1964 ji totiž angažoval režisér Jaroslav Dudek do pražského Divadla na Vinohradech. K oporám tohoto divadla patřila dlouhých 24 sezon.

Prvním výrazným filmem Ivy Janžurové se stalo v roce 1965 Kachyňovo drama Ať žije republika! V roce 1966 se pak objevila v jednom z prvních televizních seriálů Eliška a její rod, kde se skamarádila s Jiřím Sovákem. Když tvůrci muzikálového seriálu Píseň pro Rudolfa III. hledali představitelku šestnáctileté studentky Šárky, přišli se Ivy zeptat, zda o nějaké vhodné herečce neví. Nakonec roli dostala ona sama, přestože jí už bylo 26 let, roli o 10 let mladší dívky zvládla na jedničku. Při natáčení tohoto seriálu poznala Jiřího Hrzána, kterého dodnes považuje vůbec za svého nejlepšího filmového partnera. Nestyděla se prý před ním ani blbnout a chovat se praštěně.

Také o životě Jiřího Hrzána jsme v minulých týdnech psali. O dalším talentovaném českém herci, jehož život skončil příliš brzy, si můžete přečíst ZDE.

Na natáčení poznala svého manžela

Seriál Píseň pro Rudolfa III. ji dal dohromady také s jejím prvním a jediným manželem, kameramanem Janem Eisnerem. Manželství s ním však bylo velmi krátké a rozvod před úřady byl pro Ivu Janžurovou vůbec tak nepříjemný, že se už proto nikdy v budoucnu vdávat nechtěla.

Perfektně rozjetou hereckou kariéru Iva posunula ještě výše zejména díky legendárnímu filmu Světáci, kde nezapomenutelnou „sedací scénou“ excelovala i s Jiřinou Bohdalovou. V roce 1970 pak zazářila i v crazy komedii Václava Vorlíčka Pane, vy jste vdova.

Nominace na hlavní cenu na festivalu v Cannes

„Janžurka“ během své kariéry získala celou řadu ocení, za roli Štěpy v Herzových Petrolejových lampách (1971) byla dokonce nominována na hlavní cenu na festivalu v Cannes. Vítězství jí uniklo o vlásek, a to pouze z politických důvodů - cenu totiž musela dostat herečka z USA.

Po dokončení Petrolejových lamp se pak naplno projevil zákaz z vyšších míst, který dostala za veřejnou podporu Alexandra Dubčeka. Přestože na počátku kariéry vynikala v dramatických rolích, nesměla se objevovat ve společensky závažných filmech, mohla natáčet pouze komedie. Divadla se ale naštěstí zákaz netýkal.

Následně byla Iva Janžurová těhotná, její první dcera Sabina se narodila právě dnes, den před narozeninami české herečky. Druhá dcera Theodora pak přišla na svět 28. 1. 1974.

Iva Janžurová s Františkem Peterkou ve filmu Co je doma, to se počítá

Partnerkou Františka Peterky

Zejména díky komediím „Hodíme se k sobě, miláčku?“, „Zítra to roztočíme, drahoušku!“ a „Co je doma, to se počítá, pánové“ byla častou partnerkou Františka Peterky. Jejich vztah však byl ale pouze kolegiální. Když přišla nabídka na roli zdravotní sestry Marty Huňkové v seriálu Nemocnice na kraji města (1977), chtěla „Janžurka“ roli nejprve odmítnout - vadilo jí, že „bude tou zlou“. K přijetí role ji ale nakonec přemluvil její kolega z divadla Jiří Pleskot.

Varoval ji, že by mohla nahněvat režiséra Dudka, který měl v divadle velké slovo. Když se scenárista Nemocnice Jaroslav Dietl dozvěděl, že Iva roli Huňkové nakonec přijme, rozhodl se ji ještě dopsal do řady scén. Nakonec si Iva Janžurová velmi ráda zahrála i ve volném pokračování Nemocnice po 20 letech, které přišlo na svět v roce 2003. Ve třetím pokračování Nemocnice: Nové osudy z roku 2008 už její role chybí… A „Janžurku“ to prý mrzí dodnes.

Že jste ještě neviděli film režisérky Alice Nelis Ene Bene? Tak nám ho dovolte vám vřele doporučit. Jistě se budete náramně bavit...

Divadlo na Vinohradech vyměnila za Národní

V roce 1988 odešla Iva po 24 letech z Divadla na Vinohradech do Národního divadla, kde působí dodnes. Na filmové plátno ji vrátila režisérka Alice Nellis, kamarádka jejích dcer, kdy excelovala v humorné filmu o volbách s názvem Ene Bene. V něm si zahrála i její dcera Theodora. Možná trochu překvapivě Janžurová v roce 1999 odmítla roli v Pelíškách a režisér Jan Hřebejk ji už nikdy následně znovu neoslovil. Měla prý hrát manželku Jiřího Kodeta, kterou místo ní nakonec získala Emília Vášáryová.

Vážná divadelní nehoda

Dne 4. dubna 2002 měla Iva Janžurová ve Stavovském divadle vážnou nehodu. Při představení Marie Stuartovna se uvolnila těžká kulisa a spadla přímo na Ivu. Herečku prý zachránil mohutný kostým královny Alžběty, i tak ji ale s četnými zraněními a pohmožděninami odvezla záchranná služba a strávila několik týdnů v nemocnici. Od té chvíle slavná „Janžurka“ slaví tento den své druhé narozeniny.

Milovnice vaření, dobrého vína i držitelka Českých lvů

Iva je také velkou milovnicí dobrého vína. I proto společně s pěti dalšími kamarádkami založila spolek Dámy vína, který se pravidelně schází. Dalším jejím velkým koníčkem je vaření, ke kterému byla vedena už jako dítě. Umí prý všechno, od knedlíků až po pečení.

Je také držitelkou dvou Českých lvů v kategorii nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli – za filmy Co chytneš v žitě (1998) a Výlet (2002). Má již čtyři vnoučata – Alfréda, Kajetána, Vincenta a Adýnku. V roce 2014 byla Iva Janžurová také uvedena do dvorany filmové slávy cen TýTý. Obdržela i Křišťálový globus za celoživotní přínos kinematografii na 50. festivalu v Karlových Varech. Další ceny - Thálie - se vzdala už v nominačním kole.

„Janžurce“ přejeme k jejím zítřejším 77. narozeninám především hodně zdraví a co možná nejvíce osobních i dalších profesních úspěchů!