Dítě má právo na vztah s oběma rodiči – a to nehledě na to, zda spolu jako partneři žijí, či nikoliv. A nejen s nimi.
I bývalý partner může být pro dítě důležitý
Pokud tak dcera či syn nemá se svými rodiči dobrý vztah a rozhodne se, že je potrestá tím, že neuvidí své vnouče, jedná protizákonně. Ti totiž jako přímý rodinný příslušník mají právo znát své prapotomky. Povšimněte si, že zákon mluví o osobách, které nejsou s dítětem v příbuzenské linii, ale navzájem k sobě chovají citovou vazbu.
Může jít o ty osoby, se kterými dítě vyrůstalo, trávilo spoustu času – v konečném důsledku by mohlo jít například o bývalého partnera rodiče, který v určitém životním období dítěte suploval matku či otce, a po rozvratu vztahu nechce rodič, aby jej dítě nadále vídalo. V takovém případě, pokud by zde existovala skutečně silná citová vazba a bylo by to v zájmu dítěte, by soud mohl přistoupit k nařízení styku.
Nemohu vídat své vnouče. Co s tím?
Automatická rada by zněla – zkuste se domluvit. Ale co když to nejde? Co když jste v rodině natolik ukotvení ve sporech či křivdách, že víte, že komunikace selže. Obvykle velmi dobře funguje, pokud se rodiny domluví, že po rozvodu či rozchodu se dítě bude vídat s příbuznými v ten čas, kdy je s rodičem, o jehož stranu se jedná.
Někdy ale vznikají rozbroje, naschvály, dohady. V ideálním světě ne. Jenže ten se někdy po rozvratu vztahu nekoná. Pokud jsou tedy prarodiče skutečně v situaci, kdy své vnouče nevídají, mohou se obrátit na soud a požádat, aby styk nařídil.
Co k tomu budu potřebovat?
Soud bude zkoumat existenci citové vazby mezi prarodičem a vnoučetem, a navíc musíte prokázat existenci rodinné vazby – tedy, že se opravdu o vaše vnouče jedná. Nadále soud bude zkoumat, zda je styk v nejlepším zájmu dítěte a zda jsou prarodiče schopni se o dítě postarat, a pozitivně ho tak ovlivnit.
Pokud jste vnouče neviděli už dlouho – nebo nikdy – soud bude zkoumat, zda je možno citové vazby vůbec obnovit či založit. Prarodiče i rodiče bude soud vyslýchat, zkoumat příčinu, stejně jako možné východisko. Pokud dítě dosáhne věku, kdy je už schopno vyjádřit svůj názor, soud se bude ptát také jeho.
Počítejte s tím, že někdy může soud nařídit znalecký posudek – typicky z oboru psychologie. Bez okolků lze říct, že se spustí mnohdy nepříjemné kolečko svědeckých výpovědí a dokazování s jedním cílem – naplnit potřeby dítěte, které má právo na rodinu. Pokud soud styk schválí, musí prarodič dodržovat stanovená pravidla. Patří mezi ně určené časy, kdy má dítě převzít a vrátit, a také komunikace s rodiči. Lze říct, že pokud by se dítě během času s prarodiči zranilo, měli by informovat rodiče.
I babička s dědou mají své povinnosti
Bez zajímavosti není, že kromě práv, která prarodičům dle zákona náleží, mají také své povinnosti. Mezi jednu z nejdůležitějších patří povinnost vyživovací, která nastupuje ve chvíli, kdy rodiče nejsou schopni se o potomka postarat, a to trvale, či dočasně.
Pokud řešíte obdobou situaci, nebojte se obrátit na Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Pracovníci jsou informovaní a v konkrétní situaci vám dobře poradí. Pokud máte jakékoliv pochybnosti o tom, jak kontakt s vnoučetem probíhá, můžete se také obrátit na advokáta specializovaného na rodinné právo.
Zdroj: Občanský zákoník, komentářová literatura, dostupnyadvokat.cz
KAM DÁL: Málo známé povinnosti mezi manžely: Příjem říct musíte, dopis ale nechte zavřený.
