Čechy trápí vysoký krevní tlak, bolesti páteře a obezita

Přejídání a následná nadváha může vést k ucpávání cév
12.07.2016 - 13:55  

Nejčastějšími nemocemi v Česku jsou vysoký krevní tlak a bolesti krční a bederní páteře. Vyplývá to z výsledků Evropského výběrového šetření o zdraví. Oba typy onemocnění se vyskytují zejména ve středním a vyšším věku, jejich výskyt po 45. roku věku roste. Až polovina lidí na to užívá předepsané léky.

V rámci Evropského výběrového šetření o zdraví (EHIS ČR – European Health Interview Survey) v roce 2014 bylo v české části osloveno 9 561 lidí, z toho se 6 737 z nich se uskutečnily rozhovory. Míra účasti tedy činila 70 procent. Sběr dat probíhal od 15. června roku 2014 až do 30. ledna roku 2015.

 

Vysokým krevním tlakem trpělo v roce 2014 přibližně 24 procent lidí bez ohledu na pohlaví. Nemoci páteře, ať beder, nebo krku, uvedlo 19 procent mužů a 25 procent žen. Oba typy onemocnění jsou časté zejména ve středním a vyšším věku, po 45. roku věku tyto problémy narůstají. Alergiemi proti tomu trpěli spíše mladší respondenti, jen 9 procent mužů a 14 procent žen. Starší lidé alergie uváděli méně často.

Jakými nemocemi trpíme?

 

Ženy berou léky častěji než muži

Podle výsledků šetření užívalo v posledních dvou týdnech před rozhovorem nějaké předepsané léky 55 procent všech respondentů. Nepředepsané léky, jako jsou bylinky, homeopatika, potravinové doplňky či vitaminy, užívalo 46 procent všech dotázaných. Ženy léky užívaly častěji ve srovnání s muži, až 60,5 procent z nich bralo léky, zatímco u mužů to bylo 48,8 procent. Se zvyšujícím se věkem se však rozdíly mezi pohlavím snižují. Například po sedmdesátce bere léky 95 procent mužů a 97 procent žen.

 

Významnější rozdíly jsou patrné v případě nepředepsaných přípravků. Vitaminy, léky či potravinové doplňky užívá jen 37 procent mužů, ale 55 procet žen. Výrazný rozdíl je zejména v nižších věkových kategoriích, kdy ve věku 25-34 let užívá takové přípravky jenom třetina mužů, ale více než polovina žen.

Ženy užívají léky více

 

Obézních výrazně přibývá

Jednou ze sbíraných hodnot je váha i výška sledovaných respondentů a index tělesné hmotnosti z toho vyplývající. BMI dává tyto veličiny do poměru. Obézní člověk má BMI hodnoty 30 a více. Šetření probíhá už od roku 1993, a tak můžeme říci, že zatímco v roce 1993 bylo obézních zhruba 10 procent mužů a 12 procent žen, v roce 2014 to bylo už 20 procent mužů a 18 procent žen. Určitou roli sehrálo stárnutí populace, výrazný nárůst obézních však pozorujeme ve všech věkových skupinách. Nutno ale dodat, že údaje o váze a výšce respondenti sami vypověděli, nebyly však tazatelem ověřovány a měřeny.

Cukrovka nepočká! Budeme mít diabetologický registr - záznamy o všech pacientech.

 

  • K tomuto sběru dat proběhlo ještě objektivní měření validních hodnot lékařem (EHES). Osoby ve věku 25-64 let byly pozvány na lékařské vyšetření, při kterém byla zjištěna jejich výška, váha, obvod pasu a krevní tlak. Z odběru krve pak byly provedeny analýzy glykovaného hemoglobinu, obsahu cholesterolu a HDL-cholesterolu. S každým účastníkem lékař provedl na závěr krátký rozhovor o naměřených hodnotách. Podařilo se sesbírat hodnoty od 1 220 respondentů.
  • Nespornou výhodou spojení obou šetření dohromady je možnost jejich vzájemného doplnění a provázání informací. Data jsou během roku 2016 postupně analyzována a uveřejňována. V mezinárodním srovnánání však budou uveřejněna Eurostatem až na konci roku 2016.

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru