Rakovina krve poškozuje kosti a páteř. Postihnout může každého, houser je jen začátek

Nejčastěji myelom zasahuje kosti v oblasti páteře, pánve, žebrech a lebce
 

Bolest zad a souvislost s vážnou nemocí téměř nikdo neřeší. O to překvapivější pak bývá pro pacienta diagnóza "mnohočetný myelom", tím spíš, že není notoricky známá. Jedná se přitom o druhé nejčetnější nádorové onemocnění krve. Jak se projevuje, jaké příznaky jsou typické a proč se nenechat u lékaře odbýt vysvětluje prof. MUDr. Ivan Špička, CSc.

Přirozená bolest zad v pozdějším věku, ale i často malá informovanost veřejnosti i praktických lékařů mají často za následek pozdní identifikaci nemoci. Ta se totiž v pokročilém stadiu hůře léčí. Odborníci proto apelují na lidi, aby se při dlouhodobých bolestech zad nenechali odbýt a požadovali důkladné vyšetření, které vyloučí nebo potvrdí, zda se jedná o mnohočetný myelom.

Začíná to pomalu, bolest se však stupňuje

Mnohočetný myelom (MM), dříve Kahlerova nemoc, je onemocnění vznikající v kostní dřeni, kde zasahuje plazmatické buňky, typ bílých krvinek důležitých pro imunitu. Ty se pak nekontrolovaně množí a utlačují buňky zdravé. Dochází tak k odbourávání kostní hmoty, které je snadno viditelné na rentgenových snímcích jako díry v kostech. Nejčastěji myelom zasahuje kosti v oblasti páteře, pánve, v žebrech a lebce.

MYELOMOVÉ KOMPLIKACE
Zvýšená koncentrace vápníku v krvi
Odbourávání kostí má za následek zvýšenou hladinu vápníku v krvi. Takzvaná hyperkalcémie způsobuje odvodnění organismu, selhání ledvin, zácpu, zvracení a někdy dochází i ke ztrátě vědomí.

Zhoršená funkce ledvin
Látky produkované nádorovými buňkami i vápník uvolněný z kostí ucpávají ledvinové kanálky, takže až u 20 % pacientů dochází k vážnému poškození ledvin. Preventivně by proto měli nemocní pít tak, aby vymočili denně 2 až 3 litry tekutiny.

Úbytek krevních buněk
Myelomové buňky se tvoří v kostní dřeni, kde vznikají i krevní destičky, bílé a červené krvinky. Ty jsou utlačovány nádorovými buňkami a počet krevních zdravých buněk klesá. Zhoršuje se obranyschopnost organismu, srážlivost krve a objevuje se také chudokrevnost.

Poškození nervů
U části nemocných může myelom poškodit nervy tak, že nemocní v končetinách cítí brnění nebo různě pálivé bolesti. Objevuje se i problém udržet moč či stolici, protože nemocný nedokáže pomocí nervů ovládat svěrače.

Kostní bolesti začínají obvykle plíživě a postupem času nabírají na intenzitě. Mnoho pacientů je považuje za běžný projev stárnutí nebo blokádu bederní páteře známou jako "houser". Náhle vzniklé bolesti jsou typické pro zlomeniny kostí, které myelom často doprovází. Pokud má pacient nové bolesti páteře nebo kostí trvající déle než 4 týdny, měl by lékař v rámci prvního vyšetření provést cílený snímek bolestivého místa kostry a dále provést základní laboratorní vyšetření – krevní obraz, sedimentaci, celkovou bílkovinu, kalcium, ureu a kreatinin.

Nenechte se odbýt

Pokud lékař zjistí ve výsledcích vyšetření nějaké odchylky, měl by pacienta co nejdříve odeslat na hemato-onkologické oddělení, které má pacienty s mnohočetným myelomem na starosti. Je důležité, aby se lidé nenechali odbýt slovy, že bolest zad představuje běžnou součást stárnutí, kterou není třeba řešit.

Co vede k mutaci plazmatických buněk, není doposud známé. Přeměněné buňky však neprodukují tělu prospěšné protilátky, jak by měly, ale pouze jednu, která organismu naopak škodí. Protože se buňky tvoří v kostní dřeni, ovlivňují myelomové buňky nejvíce kost.

Nemoc se někdy vrací

Dochází k úbytku kostní hmoty, který má za následek časté zlomeniny zkřehlých kostí. Postiženy bývají i páteřní obratle. Ty se mohou zlomit a poškodit míchu, kterou ukrývají. Důsledkem jejího poškození může být vážné ochrnutí části těla.

V současné době není mnohočetný myelom plně vyléčitelná nemoc. I po úspěšné léčbě má onemocnění sklony se vracet, mnoho pacientů nepřežije prvních pět let od stanovení diagnózy. Tuto statistiku negativně ovlivňuje pozdní objevení nemoci u pacienta. Přesto lze s nemocí bojovat a nemocnému dát naději na několik let kvalitního života. Cílem léčby je snížit počet myelomových buněk tak, aby došlo k obnově tvorby kostní tkáně a krve.

Biologická léčba je naděje

K léčbě se jako u většiny nádorových onemocnění používá chemoterapie, která ničí rychle se dělící buňky. Chemoterapie dokáže prodloužit život pacienta, avšak v mnoha případech vyžaduje následnou transplantaci kostní dřeně.

Naději pro nemocné přináší biologická léčba, která byla v roce 2016 registrována i v České republice. Zavedení cílených léků v léčbě MM znamená jeden z nejvýznamnějších pokroků v hemato-onkologii za poslední dobu.

„U dříve prognosticky velmi nepříznivé malignity se přežití pacientů nejméně zdvojnásobilo. Od současné "vlny" nových léků se očekává, že myelom bude patřit mezi potenciálně vyléčitelná onemocnění pro významnou část nemocných,“ uvádí prof. MUDr. Ivan Špička, CSc., z I. interní kliniky 1LF UK a VFN v Praze.

Studie jsou stále třeba

Protože MM dlouhodobě představuje nevyléčitelné onemocnění, které vyžaduje další studium, došlo v roce 2006 ke spuštění Mezinárodního klinického registru pacientů s monoklonální gamapatií (RMG). Tato monoklonální gamapatie představuje nález látky vytvořené přeměněnými plazmatickými buňkami v moči.

Zmíněná látka může být jediným důkazem přítomnosti myelomových buněk v kostní dřeni, kdy ještě nejsou přítomny známky rakovinného bujení. Projekt byl navržen jako studie s retrospektivním a prospektivním náběrem pacientů. 

KAM DÁL: Rakovinu očí má stále více lidí. Co ji způsobuje a jak se projevuje, vysvětluje známý oční lékař.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru