Jak funguje semínkovna? Semínka si můžete vypůjčit a zase vrátit

Potřebujete semínka? A víte, že je nemusíte kupovat, ale můžete si je vypůjčit a až sklidíte a vypěstujete zase vrátit? Přesně to nabízejí semínkovny, kterých je u nás již několik. 

14.09.2015 - 08:48  
Klára Hrdá se v projektu semínkoven inspirovala ve Francii...

 

Projekt na vzájemné důvěře

O projektu semínkoven jsme se bavili s Klárou Hrdou, která zde projekt uvedla v život. 
K čemu slouží projekt Semínkovny, jak vás napadlo jej přivést k životu, kde jste se inspirovali?
"Semínkovna má několik základních cílů a myšlenek. Je to prostor, kde si zahradníci (i ti, kteří nevlastní zahradu) mezi sebou zdarma sdílí osivo. Sdílení je založeno na vzájemné důvěře a odpovědnosti jednotlivých účastníků (každý ručí za to, že semínka v semínkovně jsou zdravá a uvedený popis odpovídá obsahu sáčku)," upřesňuje Klára Hrdá. 

 

Slouží všem

Semínkovny slouží nejenom jednotlivým pěstitelům, ale vlastně celému ekosystému: "Semínkovny si kladou za cíl podílet se na udržování biodiverzity pěstovaných odrůd zeleniny, která je aktuálně silně v ohrožení vlivem ne zcela odpovídajících zákonů a lobbingu semenářských korporací. Postupem času se v semínkovnách budou objevovat semínka místních, starých a krajových odrůd, která se jednotlivým zahradníkům osvědčila. Díky semínkovnám se rozšíří do dalších zahrad a tím se naděje na jejich uchování pro příští generace zvýší," sdělila nám Klára Hrdá. Jde o společný projekt, který slouží všem: "Semínkovny jsou projevem solidarity a pro jednotlivé uživatele jsou ekonomicky výhodné (osivo zdarma = značná úspora). Motivují k přírodnímu zahradničení, jelikož osivo sdílené v semínkovně by mělo být v "bio kvalitě" tj. z rostlin pěstovaných bez chemických postřiků a umělých hnojiv. Semínkovny nutí zahradníky začít opět semenařit, oprášit a nebo se znovu naučit tomuto umění," sdělila nám Klára Hrdá. 
5. Semínkovna je rovněž aktem rezistence. V době, kdy celosvětový trh s osivem ovládá ani ne desítka firem, které ustanovily téměř monopol a lobují za zákony omezující svobodné pěstování tradičních odrůd ap. Je semínkovna jakýmsi symbolickou formou protestu.
 

O projektu semínkoven jsme psali minulý týden v tomto článku.

 

Semínkovny najdete v Libenicích u Kolína, celkově jich  je otevřeno 7, připravuje se dalšícch deset, v úterý 14. září se otvírá například semínkovna v knihovně České Botanické společnosti, Benátská 2, Praha 2. 

S myšlenkou svobodného sdílení osiva v rámci semínkoven (francouzsky Les Grainotheques) přišel v roce 2013 Sébastien Wittevert, zakladatel francouzské neziskové asociace Graines de troc. „Nápad se zrodil z touhy mít možnost sdílet osivo s ostatními zahradníky a aktivně se podílet na ochraně diverzity, která se ocitla v ohrožení,“ vysvětluje Sebastien Wittevert důvody vzniku francouzských semínkoven a pokračuje: „Každé semínko, každé variety, si naši předkové předávali z generace na generaci po tisíce let. Je třeba si uvědomit, co se s tímto dědictvím dnes děje a zejména jakým způsobem jej můžeme uchovat pro naše potomky.“  K dnešnímu dni eviduje webová stránka asociace Graines de troc téměř 150 veřejných semenných bank na území Francie a toto číslo stále roste.

Klíčová slova: