Šílené praktiky mrzačení ženských těl: zažehlování prsou má snížit atraktivitu mladých dívek

Ženy v mnoha státech - zvláště v Africe - musí podstupovat velmi bolestivé a nebezpečné rituály
Zobrazit fotogalerii (3)
03.03.2020 - 16:00  

Ženy to nemají jednoduché. Často musí zvládnout práci, domácnost, rodinu a k tomu se snaží vypadat co nejlépe - aby působily příjemně, přívětivě, atraktivně. Není to jen tak. Přesto jde ale z pohledu žen v jiných kulturách o snový život. Vždyť Evropanky nejsou nuceny podstupovat nejrůznější rituály, které jsou v některých zemích běžné a jejichž cílem je zmrzačit tělo. Jako například “zažehlování prsou”, které je stále ještě běžné v afrických státech.

Některé kultury zvláště v afrických státech dodnes praktikují rituály, které jsou pro ženy jednoznačně mrzačící a ani v nejmenším se neshodují s dodržováním základních lidských práv. Ve světě se poměrně často hovoří například o ženské obřízce, která je stále ještě běžná v oblasti mezi Senegalem a Somálskem či mezi Egyptem a Tanzánií. Nejsou to ale jediná místa a také jediný způsob mrzačení těla, které musí ženy ve světě podstupovat.

“Zažehlování” prsou

S touto krutostí, praktikovanou většinou vlastními matkami, se potýkají hlavně dospívající dívky v Kamerunu, ale i v dalších státech. Jen si to zkusme představit - dívce, která začíná dospívat, starší ženy přikládají na vyvíjející se prsa rozpálené kameny. Jak je možné, že takto vlastní matky mrzačí dcery ve věku kolem deseti let?

Opakované utrpení

Rituál, při němž je dívkám zastavován růst poprsí, není bohužel ani jednorázová záležitost (a navíc ani prokazatelně účinná). Mladé slečny podstupují krutou bolest pálením žhavými kameny nebo dokonce i železem několikrát za měsíc někdy i po dobu půl roku. A proč to všechno?

Šetrnější ovazování

O velkém štěstí mohou mluvit ty dívky, u nichž “žehlení” probíhá pouze formou pevného ovazování hrudníku. I když jde o jinou metodu, účel a výsledek mají být stejné.

Matky se bojí

Matky provádějí tyto pro naši kulturu neskutečné zákroky na svých dcerách paradoxně z obavy, že pokud se jejich tělo bude rychleji měnit a získávat ženské tvary, začnou být brzy atraktivní pro muže a mohou se stát terčem znásilnění nebo dokonce otěhotní, což by v tak nízkém věku nebylo žádoucí. Neuvědomují si ale, že mohou svým dcerám, kromě okamžité bolesti a utrpení, způsobit i do budoucna závažné zdravotní potíže, které nejednou vyústí až v rakovinu.

Ve 21. století

I když nejrůznější humanitární a zdravotnické organizace stále upozorňují na tyto šílené praktiky, na jejich nebezpečí jak pro tělesné, tak i pro duševní zdraví dívek, není prozatím v možnostech civilizovaného světa takové zvyky vymýtit. Alespoň ne do chvíle, kdy bude ochrana před znásilněním v takovýchto oblastech záviset jen a pouze na ženách, aniž by tamní muži za své jednání přijímali jakoukoliv odpovědnost. Přitom jde i o jejich vlastní dcery.