Nižbor je rájem pro turisty, houbaře i milovníky historie! Keltské opidum je velkým lákadlem

  |  

Žijeme v krásné zemi, o tom není sporu. Spousta měst a obcí má však za sebou historii, o které většinou nemáme ani tušení. Nižbor v tomto ohledu není výjimkou. Je neuvěřitelné, že tu lidé žili už v době bronzové a stavěli si zde svá sídla. Jak se místo vyvíjelo a jak to tam vypadá dnes?

Řeka Berounka byla už od pradávna přirozenou vodní tepnou, podél níž žili lidé. Archeologické nálezy říkají, že Nižbor byl osídlen v době bronzové, možná dokonce už dříve. Důležité věci se tu ale začaly odehrávat až mnohem později. Za vše mohli Keltové, kteří se zde usídlili zhruba kolem roku 500 před naším letopočtem a vytvořili zde slavné stradonické hradiště.

Pro celou oblast to znamenalo obrovský civilizační skok. Keltové totiž přinesli řadu novinek, přinesli řemesla i umění zpracovávat dosud neznámé materiály. Začali razit první mince, používali hrnčířský kruh, dali základy lékařství nebo třeba astronomii či písmu. Podle kmene Bójů dostaly Čechy svůj název Bohemia. 

Nižborsko je stále velkou neznámou, archeologům se zatím zřejmě podařilo odhalit jen zlomky dávných civilizací. Konec té keltské přišel na přelomu století, kdy do země začaly pronikat germánské kmeny na mnohem nižší civilizační úrovni. Keltové však proti hordám neměli nárok a ti, kdo přežili, pravděpodobně postupně splynuli s nájezdníky. 

Území hrálo velkou roli i v období středověku. Jasnou dominantou byl hrad Křivoklát, ale panovníkovu moc zajišťovaly i další hrádky. Mezi nimi byl i Nižbor, tehdy ještě nazýván Miesenburg, neboli hrad nade Mží. Postavil ho zřejmě Přemysl Otakar II. V roce 1512 vznikla pod Nižborem železná huť a pomalu začala vznikat dnešní obec. Provoz hutě totiž potřeboval řadu lidí. Sice přišli zejména z Německa, ale velmi rychle zapadli. 

Huť však nepřinášela jen obživu zdejším lidem. Roku 1808 se stala příčinou velkého požáru, který strávil velkou část obce. Po revoluci, která v roce 1848 zasáhla celou Evropu, přestala být obec součásti křivoklátského panství. V té tobě už v dnešním Nižboru žilo přes tisíc obyvatel a pokračoval masivní rozvoj. 

Nižbor se nachází v Křivoklátské vrchovině, která má velmi členitý a rozmanitý povrch. Krátké hřbety se tu střídají s hlubokými údolími potoků. Leží severozápadně od Berouna v údolí řeky Berounky.

Obec se však částečně vylidnila po roce 1875, kdy velká povodeň nejenže patnáct lidí zabila, ale také znamenala zánik v té době už zastaralé huti. Menšího počtu obyvatel, a tím pádem většího klidu začali využívat rekreanti. Zejména z Prahy sem mířila řada turistů a lidí toužících po odpočinku. To se děje prakticky dodnes. 

Hospodářské oživení znovu začalo po roce 1903, kdy Antonín Rückl ze známého sklářského rodu založil na levém břehu Berounky velkou moderní sklárnu. Pro nové dělníky pak vystavěl kolonii dělnických domků. Během první světové války obec strádala, jídla nebylo nadbytek a dokonce zde byl zřízen vojenský lazaret. Třiačtyřicet místních mužů se z bojů nikdy nevrátilo. Krátce po osvobození vesnice získala současný název Nižbor, o pár let později se stala součástí Berounska.

- počet obyvatel: 1 890
- výměra: 2857,76 hektarů
- hustota: 52,8 obyvatel/km2
- kraj: Středočeský
- okres: Beroun 

V padesátých letech došlo za komunistického režimu ke kolektivizaci zemědělství, což se neblaze podepsalo i na zdejších životních podmínkách. Poválečná bytová nouze se i zde řešila výstavbou panelových domů, ale i rodinných domků. Veškeré místní továrny byly znárodněné, včetně slavné sklárny. 

Kulturní život se v Nižboru sice rozvíjel, ale snad kromě divadelního spolku sklárny nedosáhl žádných výraznějších úspěchů. Naopak sportovní život vzkvétal a například výchova volejbalistů přesáhla i krajskou úroveň. Co však zaznamenalo největší rozmach, to byl vznik rekreačních objektů.

V Nižboru můžete navštívit řadu památek. Nejen slavné keltské opidum ve Stradonicích, ale také zámek, roubené stavby ve Žloukovicích, bývalou hvězdárnu nebo třeba Zvoničku. 

Po sametové revoluci se i v Nižboru spousta věcí měnila. Například sklárna se vrátila do rukou původních majitelů, proběhla kompletní plynofikace, zlepšila se infrastruktura. Díky soukromému dopravci se zlepšilo spojení s Berounem. V roce 1997 obec odkoupila zámek a začala ho opravovat. V Nižboru je pošta a železniční stanice, velká samoobsluha a další obchody, najdete tam i půjčovnu lodí.

Nižbor je dnes moderní obcí, která rozhodně stojí za návštěvu. Zejména, pokud si chcete užít nekonečných turistických cílů, ke kterým dorazíte úžasnou přírodou. Jak je zřejmé z předchozích řádků, na své si přijdou i lidé, kteří se zajímají o historii. Samozřejmě je okolí rájem houbařů. Lesem můžete chodit hodiny a když máte štěstí, nepotkáte ani človíčka. 

Článek využívá práce pana Jiřího Topinky, kterou v plném znění najdete na oficiálních stránkách obce Nižbor.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru