Zní to neuvěřitelně, ale staří Egypťané stavěli z betonu! Navíc nebyl jen tak ledajaký. „Uměli míchat takovou směs, která přežila doslova věky. Kam se na to hrabou dnešní zedníci,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz Jakub Konečný. A právě druhá polovina sochy Ramesse II. (spodní část nalezl v roce 1930 německý archeolog Günther Roeder, celkem socha měřila zhruba sedm metrů) naznačuje, jaké metody dávní stavitelé používali.
„Odborná veřejnost má za to, že do betonu kromě cementu, písku, vody a drobného štěrku nebo kamínků dávali ještě něco. Zatím není přesně jasné, o co šlo, je třeba počkat na rozbory. Nicméně to vypadá, že právě tato ingredience pomůže odhalit, proč jejich stavby často stále stojí. A pak je tu ještě jedna věc – na zmíněné polovině sochy bylo díky zlomu zřetelně vidět opracování, což je logické. Jenže ono mohlo být částečně mechanické. Je to další záhada, kterou je třeba vyřešit. Jak je to možné, měli snad nějaké sofistikované nástroje, o kterých nemáme ani tušení?“
Ramesse II. a jeho politika rozšiřování
Archeologové horní část sochy našli poblíž starověkého města Hermopolis (dnešní el-Ashmunein), asi 250 kilometrů jižně od Káhiry. Velký kamenný kus je asi 3,8 metru vysoký a zobrazuje Ramesse II. (vládl kolem 1279 až 1213 př. n. l.) s dvojitou korunou a čelenkou zakončenou královskou kobrou, jak uvedlo egyptské ministerstvo turismu a starožitností v prohlášení.
Na zadní straně sochy jsou hieroglyfy, které upozorňují na různé tituly krále. Mají oslavovat velikost krále i v posmrtném životě. Za vlády Ramesse II. z 19. dynastie byl Egypt obrovskou říší, která sahala zhruba od dnešního Súdánu po Sýrii. V Qantiru v severovýchodním Egyptě bylo postaveno nové hlavní město Pi-Ramesses a Ramesse II. uzavřel mírovou smlouvu s Chetity, když se oženil s chetitskou princeznou. Uvedl to profesor Peter Brand ve své knize „Ramesses II, Egypt's Ultimate Pharaoh“.
Dají se čekat další velké objevy
„Objevená část sochy samozřejmě není jediná. Během vlády Ramesse II. jich byla postavena celá řada. Zmínit můžeme notoricky známé sochy v Abu Simbel v jižním Egyptě. Ty měří asi dvacet metrů a pohled na ně je naprosto úžasný,“ uvedl pro Čtidoma.cz Jakub Konečný. Na místě se podle něj stále provádějí výkopové práce. Vede je Basem Gehad, archeolog egyptského ministerstva turismu a starožitností, a Yvona Trnka-Amrhein z univerzity v Coloradu.
Kromě činností kolem soch pracuje egyptsko-americký tým také na obnově baziliky Ashmunein, křesťanské stavby zasvěcené Panně Marii, která zde byla postavena v šestém století. „Dají se očekávat zásadní objevy. Ostatně jako kdekoli jinde v Egyptě,“ dodal pro Čtidoma.cz Jakub Konečný.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Hrobka faraonů odhalila mumii neznámé ženy. Na svou dobu byla krásná.
