Království omikronu: Britská zkušenost s nejnakažlivější variantou covidu. Zažijeme totéž?

Britský premiér Boris Johnson v minulosti covid zlehčoval
  |   analýza

Anglie se už přes měsíc potýká s omikronem, zatím nejnakažlivější variantou covidu pocházející z Jihoafrické republiky. Ačkoliv denní počty nakažených trhají rekordy, vrchol pandemie je zdá se stále v nedohlednu. Jakým problémům země v důsledku „dlouhé“ vlny čelí? Čeká nás něco podobného?

První případy varianty omikron se ve Velké Británii objevily už 27. listopadu 2021, přičemž v průběhu prvních prosincových dnů se počet nakažených zdvojnásoboval každé dva až tři dny. K prvnímu úmrtí na omikron došlo v zemi dne 13. prosince. Vláda premiéra Borise Johnsona v důsledku rychlého šíření doposud nejnakažlivější varianty covidu přistoupila ke zpřísnění opatření, která aktuálně zahrnují práci z domova všude tam, kde je to možné, nošení roušek na většině veřejných míst a používání covid pasů. Mají platit až do 28. ledna.

Britská vláda očekávala na základě dat z Jihoafrické republiky i vlastní zkušenosti, že omikronová vlna projde zemí velice rychle. Domnívala se, že růst počtu případů bude strmý, až s milionem nakažených denně na začátku ledna, ale stejně rychle zase dojde k poklesu počtu infikovaných osob. To by znamenalo okamžitý tlak na zdravotnictví, který by však neměl dlouhého trvání. Aktuální data ale svědčí o tom, že situace je v Anglii poněkud odlišná od toho, co se dělo v Africe.

Rekordních 200 000 nakažených za den

Ještě před Vánocemi, 22. prosince, překonal počet nakažených 100 000 za den. Ke zdvojnásobení počtu nakažených pak došlo až 4. ledna 2022, kdy denní přírůstek nakažených dosáhl historického maxima, ten den přibylo přes 218 000 nově nakažených. Jelikož počty nákaz stále rostou, nedosáhla tato vlna ještě svého vrcholu. I když se ukazuje, že má omikron u většiny lidí mírnější průběh než delta, statisíce nově nakažených s sebou nesou i rostoucí počet těch, kteří nakonec skončí v nemocnici.

Podle posledních údajů se navíc nákaza v zemi přesouvá z věkové kategorie 20 až 40 let, ve které dominovala v polovině prosince, k věkové skupině 50+, jejíž zástupci končí v nemocnici častěji než mladší lidé. Naštěstí ve Velké Británii dostalo až 90 % příslušníků této skupiny posilující třetí dávku vakcíny. Ačkoliv se ukazuje, že její účinnost proti samotné nákaze trvá asi jen 10 týdnů, proti vážnému průběhu nemoci chrání déle, což je u těchto lidí v okamžiku sílící vlny pandemie klíčové. U nás je z této rizikové skupiny (65+) přeočkováno 63 % lidí.

Nemá kdo vyvážet odpadky a řídit vlaky a autobusy

I když se starší lidé nakažení omikronem v Británii dostávají do nemocnic, počty těch, kteří potřebují umělou plicní ventilaci, nijak strmě nerostou, což jsou dobré zprávy. Zároveň lidé v nemocnici tráví kratší dobu, než tomu bylo u delty. Přesto představuje delší průběh vlny omikronu, než se čekalo, značnou zátěž pro britské zdravotnictví. Problémy se navíc ukazují ještě jinde. Se statisícovými přírůstky nakažených denně roste násobně i počet lidí, kteří se ocitají v karanténách.

Británie se proto nyní potýká se situací, která paralyzuje její hospodářství. Nemá dostatek lidí k zabezpečení služeb a chodu země. Chybí strojvedoucí a řidiči městské dopravy, nemá kdo zavážet zboží do supermarketů či odvážet odpadky. Ohrožena je i kritická infrastruktura v podobě energetického a vodárenského průmyslu. I v důsledku toho přistoupila země ke zkrácení karantény na pouhých 5 dní. K dalším opatřením ale vláda Borise Johnsona odmítla přistoupit, premiér pouze uvedl, že chce prodloužit platnost těch stávajících. Pro BBC Johnson uvedl: „Můžeme udržet školy i podniky otevřené a najít cestu, jak žít s virem.“ Zároveň ale připustil, že příští týdny budou výzvou, protože „dostupnost některých služeb bude omezena v důsledku nedostatku personálu.“

Jak to bude u nás?

Pokud by existovala naděje na novou léčbu či vakcínu, které by mohly podstatně snížit počet úmrtí v důsledku vlny omikronu, pak by zavádění dalších opatření, ideálně lockdown, dávaly smysl. Nic takového se ale v brzké době očekávat nedá. Spíše naopak, podle posledních zpráv nezabírají na omikron ani monoklonální protilátky podávané při deltě. V takové situaci by tvrdý lockdown pouze oddálil průběh omikronové vlny.

Zatímco v Anglii je omikron nyní odpovědný už za 90 % všech nákaz, v ČR je to zatím 50 %. Počty nakažených u nás ale opět rostou. Proto česká vláda v čele s premiérem Petrem Fialou situaci v Británii bedlivě sleduje a inspiruje se v zavádění opatření. Po vzoru Anglie zkrátila karanténu na 5 dní a zavedla pravidelné testování dvakrát týdně ve školách i v zaměstnání. A to u všech bez rozdílu, tedy u očkovaných, neočkovaných i lidí po prodělání nemoci. Zatím do cca začátku února, dál podle toho, jak se bude omikronová vlna vyvíjet.

Zdroje: BBC, The Guardian, The Economic TimesSeznam Zprávy, Deník N

KAM DÁL: Omicron: Jak se spolehlivě vyhnout nové variantě covidu.

Klíčová slova: