František Kriegel byl jeden z politiků, který se zasadil o uvolnění poměrů v Československu. Pražské jaro však bylo v srpnu roku 1968 zadupáno do země a ulice měst se měnily v bojiště. Politická špička byla unesena a země žila v nejistotě.

Československá delegace musela podepsat Moskevský protokol, který celý tento barbarský čin schvaloval. Kriegel byl jediný, který protokol nepodepsal a kdyby Dubček s prezidentem Svobodou netlačili na Brežněva, asi by se nikdy nevrátil domů. 

Nepřijatelný

"Smlouva byla podepsána nikoliv perem, ale samopalem." František Kriegel byl v těžké situaci. Rozhodl se hájit svoje přesvědčení tváří v tvář moskevských papalášů. Brežněv ho ihned odsoudil jako nepřijatelného. Dokonce údajně Ludvíku Svobodovi navrhoval, ať ho nechají v Moskvě, že se o něj postarají. To prezident ani Dubček nedovolili, takže se mohl ve zdraví vrátit domů. Začal tak na povel Moskvy a nových poměrů jeho tvrdý pád v politické hierarchii. 

Politický pád

Koncem srpna byl Kriegel odvolán z předsednictva ÚV KSČ, ztratil post předsedy Národní fronty. Ještě na podzim potvrdil svůj názor proti okupaci a jako jeden z mála hlasoval proti smlouvě o pobytu sovětských vojsk.

Ještě v roce 1969 usedl do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde vydržel jen do října, protože byl následně zbaven svého poslaneckého mandátu. Jednalo se o jeden z prvních případů, kdy byl vyloučen poslanec KSČ po nástupu Gustava Husáka. Hlavní čistky proběhly až v roce 1970. 

Charta 77

František Kriegel byl jedním ze signatářů Charty 77. Mezi komunistickými politiky nenajdete někoho, kdo by se tak tvrdě a odhodlaně postavil tak silnému protivníkovi. Stál osamocen v davu. Na jeho počest byla Nadací Charty 77 zřízena cena Františka Kriegla, jež se uděluje za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, národní nezávislosti, suverenitu a demokracii.