Byl konec ledna roku 2007 a v hlavě Karla Svobody se pravděpodobně rodil plán, kterému nedokázal ve své zoufalosti čelit. Plán na odchod z tohoto světa, který nakonec bohužel dovedl až do konce. Takový je alespoň závěr policejního vyšetřování. Jenomže přátelé hudebního skladatele dodnes hovoří o nesrovnalostech, které jim v této teorii nehrají. Mohlo se to všechno odehrát jinak?
Válečné dětství
Karla Svobodu provázel v životě neobyčejný úspěch, ale také starosti a trápení, kterým muselo být nesmírně těžké čelit. Narodil se těsně před začátkem druhé světové války a první roky svého života tak přečkal mezi zprávami z bojiště. Pak přišla škola, studium, a dokonce i vidina lékařského diplomu, ale osud mu předestřel jinou – uměleckou – cestu. Udělal dobře, protože skladby, pod nimiž je Karel Svoboda podepsaný, dodnes patří a jistě budou patřit k našemu rodinnému stříbru.
Rodinné tragédie nemohly zůstat bez následků
Kdyby šlo jen o profesní kariéru, mohl být se svým životem více než spokojen. Neštěstí jej ale bohužel hned dvakrát dostihlo v rodinném životě. Prvně v roce 1993, když na rakovinu zemřela jeho první manželka Hana, podruhé krutý osud udeřil o sedm let později, kdy si smrt přišla i pro jeho tehdy teprve čtyřletou dcerku Klárku, kterou mu porodila jeho druhá žena Vendula.
Deprese se mu nevyhnuly
Je možné se domnívat, že takové rány osudu člověk přežije bez následků na psychickém zdraví? Snad jen ti skutečně nejsilnější lidé se s něčím podobným dokážou vyrovnat, Karla Svobodu a jeho uměleckou duši ale stále častěji trápily temné myšlenky, včetně těch na odchod ze světa. O tom ostatně později hovořila i sama jeho tehdejší žena. Jenomže byla jeho smrt nakonec skutečnou sebevraždou? Mnozí o tom dodnes pochybují. Podle skeptiků totiž proti dobrovolnému odchodu takové osobnosti svědčí mnohé relativní drobnosti, které ale dohromady dávají logiku.
Opravdu se rozhodl odejít dobrovolně?
Proč se skladatelovi přátelé domnívají, že spíše než o sebevraždu šlo o vraždu? Karel Svoboda byl muž, který si velice zakládal na svém zevnějšku – i na tom, jak působil. Podle jeho známých, jako byli například Marcela Holanová nebo František Ringo Čech, je tak velmi nepravděpodobné, že by si pro výstřel ze zbraně vybral místo venku na tehdy mokré cestě nedaleko příjezdové brány na pozemek. Podle jejich mínění by šlo spíš o umně naaranžovanou scénu uvnitř domu, dokonce snad u milovaného klavíru. Stejně tak zvažují, že by se rozhodně nechtěl nechat vidět v domácím oblečení, v němž byl nalezen. Snad na tom může být něco pravdy, jde ale o to, jaké myšlenky se honily hlavou muži, který balancoval nad propastí smrti. Opravdu mohl v takové chvíli, v depresi, které pravděpodobně propadal, přemýšlet o sametovém saku a bílé šále, jak by někteří předpokládali?
Odešel bez rozloučení
Ještě zajímavější je ale fakt, že se nikde nenašel dopis na rozloučenou, který lidé i v takové situaci většinou skutečně sepisují. Navíc ještě před smrtí zamluvil stůl v restauraci, kam plánoval s rodinou zajít. Proč by to dělal, kdyby měl v hlavě tak černé myšlenky? Prostoru pro spekulace, kterým asi již nikdy nepřijdeme na kloub, je tedy mnoho a odpovědi na otázky si odnesl Karel Svoboda s sebou na věčnost.
Zdroj: csfd, Česká televize, wikipedie, idnes
KAM DÁL: Miroslav Tyrš: Zakladatele Sokola zabila lidská zloba. Nadávali mu do zrádců, pak jeho tělo našli v řece.
