Jak se původem dítě z početné chudé americké rodiny dostane na špičku světového žebříčku nejbohatších lidí? O tom mohl za svého života nejlépe vyprávět John D. Rockefeller, zakladatel ropného impéria tak ohromného, že ho musel po letech nechat soud úředně rozpustit. Tou dobou už byl jeho duchovní otec ale dávno za vodou nebo v jeho případě lépe řečeno „za ropou“. Intuice, která jej dovedla k tak ohromnému bohatství, by se jistě hodila každému ministru financí.
Velká rodina prakticky bez otce
Když se malý John narodil, měli jeho rodiče již jednoho syna a později přibyly do rodiny ještě další čtyři děti. Vlastně jak se to vezme: Johnova matka porodila ještě čtyři děti, otec jich zplodil minimálně šest. Průběžně totiž udržoval poměr i s hospodyní rodiny, takže se jeho právoplatná žena a milenka v porodech v některých letech střídaly. Jeho matka, Eliza Davisonová, byla ale svému muži natolik oddaná, že tolerovala nejen jeho zálety, ale dokonce i povolání nevalné pověsti, jak uvádí server History.com.
Rockefeller starší živil rodinu podomním obchodem, při kterém neváhal zákazníkům lhát, a dokonce dokázal předstírat hluchého, aby zvýšil zisky. Možná, že jeho syn John zdědil geny hlavně po něm, svoje podnikání ale dovedl do docela jiných výšin, o kterých se jeho otci nesnilo ani v nejdivočejších snech.
Vyměnili jídlo za ropu
Jakmile získal mladý John Rockefeller vzdělání, které mu matka poskytla i přesto, že s dětmi prakticky žila sama, když byl jejich otec stále na cestách nebo u milenky, a také po prvních pracovních zkušenostech se vrhl spolu se svými společníky do podnikání. Nejprve to byly potraviny, ale v době občanské války byla potřeba také ropa a právě téhle příležitosti se mladí pánové zcela geniálně chopili. Nepodnikali ale tak jako většina ostatních, kteří se v té době vrhli na těžbu ropy, aby vydělali velké peníze. Ti se věnovali jen výrobě petroleje a zbylé frakce ropy jednoduše vylévali – tu do kanálů, jinde do řeky… Rockefeller a jeho přátelé na to ale šli jinak.
Podnikali beze zbytků
Rockefellerova rafinerie v Clevelandu, kterou zprovoznili v roce 1863 (budoucímu miliardáři bylo tehdy čtyřiadvacet let!), na to šla docela jinak. Kromě petroleje, jenž byl „povinný“, vznikal z ropy benzín na pohon motorů, mazací olej, vazelína, parafinový vosk, dehet na povrchy silnic a další produkty. Spotřebovali, zpracovali a prodali vše, co jen bylo možné, o čemž hovoří i životopis na webu johndrockefeller.org. A to byl základ úspěchu a rozvoje společnosti. Rozvoje tak obrovského, že neměl ve světě obdoby. Netrvalo to dlouho a z původních čtyř společníků zbyli jen dva, když Rockefeller dva další vyplatil. Bylo to podle jeho vlastních slov nejlepší rozhodnutí jeho života, které jej nasměrovalo k miliardě.
Šetřil, kde se dalo
Jako dítě z chudé rodiny šetřil John D. Rockefeller i ve svém podnikání všude, kde se šetřit dalo. Každý cent byl důležitý. Bylo zbytečné kupovat sudy, levnější bylo koupit dřevo a nechat vlastní zaměstnance, aby je vyrobili. Objednat pokládku potrubí na ropu u dodavatele? Proč, když mnohem levnější bylo zaměstnat vlastní lidi? Zkrátka John D. Rockefeller to uměl, a tak se v roce 1870 dočkal své vlastní Standard Oil Company of Ohio, v níž byl největším akcionářem.
Kupoval konkurenci, vytvořil monopol
Někdo si kupuje nové oblečení nebo ti bohatší auta, Rockefeller začal skupovat ropné rafinerie po celém světě. Šlo mu to tak dobře, že zanedlouho v podstatě neměl nikde konkurenci. Vznikl monopol na zpracování a prodej ropných produktů. Nebylo to ale jen tak. Zůstat křišťálově čistý, když se kolem točí tak obrovské sumy, snad ani nejde. A tak i Rockefeller byl obviňován z podvodných nekalých praktik, ze špehování konkurence, podplácení, a dokonce i vyhrožování likvidací ve chvíli, kdy se firma, na kterou si myslel, nepodvolí jeho vůli. Šlo o hodně – o peníze i o prestiž. A ropnému magnátu Rockefellerovi to šlo opravdu výborně.
Vydělal i na soudním trestu
Jeho podnikání fungovalo tak dokonale, až musel zasáhnout soud. Jeho výrokem muselo být impérium rozpuštěno, a vznikly tak desítky menších firem. Kdo by se ale domníval, že tím skončil také Rockefellerův blahobyt, velmi by se mýlil. Menší firmy měly na burze mnohem větší hodnotu a výtěžek, který největší akcionář původní firmy získal, doplnil jeho majetek do jedné celé miliardy. Rozhodnutí soudu, které mělo být určitým trestem, tak tedy vlastně z veleúspěšného muže učinilo dokonce největšího boháče planety a prvního dolarového miliardáře v historii. Jak je vidět, když má podnikatel nadání, dokáže vydělat i na prohře. Dokonce nemalé peníze…
Vydělával a rozdával
I když si John D. Rockefeller plánoval život do rovné stovky, v tomto ohledu osudu poručit nedokázal, o tolik se však nespletl. Zemřel v roce 1937 ve svých 97 letech. Do té doby ale kromě vydělávání peněz zvládl také opravdu hodně rozdat. Na dobročinné účely, vzdělávání, pomoc nemocným, nemohoucím a chudým i na rozvoj mnoha projektů daroval víc než půl miliardy dolarů. A to už tehdy byla pomoc, jakou si nikdo jiný nemohl dovolit.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Ztracený miliardář a dobrodruh. Po letci Stevenu Fossettovi pátrala armáda a tisíce dobrovolníků.
