Západonilská horečka se šíří Evropou, říká Rastislav Maďar. Radí, jak si dovolenou užít ve zdraví

Restaurace v Thajsku
Zobrazit fotogalerii (11)
  |   rozhovor

Dovolenou nám může velmi znepříjemnit nemoc. Cestovní pojištění je nutnost, před případnými zdravotními komplikacemi nás však neochrání. Jedním z největších strašáků je západonilská horečka, která je i přes svůj částečně exotický název téměř „za rohem“. V rozhovoru na ni upozorňuje i epidemiolog, odborník na cestovní a tropickou medicínu Rastislav Maďar.

Češi při cestách na zahraniční dovolené často podceňují rizika. Není výjimkou, že si z exotických destinací přivezou nebezpečné nemoci. Na druhou stranu je pravda, že nejrůznější choroby na ně číhají i v Evropě.

Někteří lidé pak sáhnou po „osvědčeném léku“ – alkoholu. „Ten má dezinfekční účinek v koncentracích, které běžně nepijeme. Bezpečné není dokonce ani to, když je v alkoholických nápojích závadný led. A v kombinaci s některými druhy ovoce může dokonce sám průjem způsobit,“ vysvětluje doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, FRCPS.

Musíme za nebezpečnými infekcemi či patogeny jezdit do exotických krajů, nebo na nás číhají i v okolí?
V Evropě se endemicky vyskytují různé exoticky znějící infekce, o kterých většina laické populace vůbec neví, pokud se s nimi nesetkají osobně. Na jih od nás je to například horečka papatači nebo nebezpečnější leishmanióza. Obě přenáší bodavý hmyz. Po našem kontinentu se v posledních letech šíří směrem z jihu na sever západonilská horečka, která je rizikem především pro osoby nad 60 let. Na jihu Balkánu a v Turecku přenášejí klíšťata dokonce krvácivou horečku, které dostala označení krymsko-konžská. Základem výbavy lékárničky při cestách na jih je proto i kvalitní repelent.

V jednom rozhovoru jste říkal, že když vyrážíte do určitých zemí, máte svoje desatero, automatismy, které vám sepnou. O co konkrétně jde?
Ty automatismy vycházejí z principů šíření patogenů a zahrnují tato pravidla:

Nejíst a nepít:

  • syrovou zeleninu, zejména ne listovou,
  • ovoce nakrájené nebo oloupané jinou osobou,
  • krémy, majonézy, pomazánky,
  • nedostatečně tepelně upravená vajíčka,
  • cokoliv, na co sahaly ruce jiné osoby a není to tepelně upravené,
  • nebalenou zmrzlinu,
  • led do nápojů,
  • ovocné džusy, které mohou být ředěné vodou,
  • nesycenou vodu která může být z vodovodu,
  • nepoužívat brčka na nápoje.

O jakých zemích se bavíme, kde bychom měli vaše desatero aplikovat?
V zásadě to platí kdekoliv mimo vyspělé země, i na Blízkém východě nebo v severní Africe. Dokonce i v bohatších zemích. Např. na Arabském poloostrově pochází velká část zaměstnanců v gastronomických službách z chudých rozvojových zemí.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar
- Děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
- Vedl Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU.
- Odborník na prevenci a kontrolu infekčních nemocí, cestovní a tropickou medicínu.

Když si vezmeme průměrného cestovatele, který byl zatím jen ve zemích vyspělé Evropy. Musí se mít na pozoru třeba už ve chvíli, kdy poletí na Kapverdské ostrovy?
Kapverdy jsou Afrika, a to znamená jiné standardy než v Evropě. Pokud je management hotelu nebo restaurace například z Evropy, obvykle to přináší zvýšení kvality výběru surovin, manipulace s nimi a také lepší skladování potravin. Ale nakonec, základní zásada hygieny výživy, a to že maso a zelenina mají oddělené pracovní plochy, se ne vždy dodržuje i u nás.

Co turisty oblíbený Egypt, může nás v něčem překvapit?
Z hlediska mých zkušeností jako cestovatele i lékaře z ordinace cestovní medicíny jsou, pokud jde o střevní potíže, nejrizikovějšími destinacemi Indie a právě Egypt. Mne však uvedené desatero od problémů vždy uchránilo, a to jsem se týdny stravoval v místní nemocnici. Když je člověk někde delší dobu a seznámí se s tím, jaká je na daném místě hygiena, může si postupně troufnout ochutnat více věcí, např. i omytou syrovou zeleninu s hladkým povrchem. A taky naše střevní flóra se postupně adaptuje, takže časem je možné být méně přísný, ale pořád opatrný. Když ale přijede do hotelu turista z jiné země a hned první den si dá v restauraci zeleninový talíř s majonézou, často to končí zbytečnými zdravotními problémy. V lepším případě mu to vezme pár dnů dovolené, kdy se necítí nejlíp, v horším případě má následně dlouhotrvající potíže.  

Existují nějaká obecná doporučení, kterými by se měl každý turista řídit, ať už jede kamkoli?
Těch je velké množství, napsal jsem o tom celou knížku cestovní medicíny. Záleží nejen na cílové destinaci, ale i na tom, co přesně tam člověk bude dělat a jak dlouhý bude jeho pobyt. Individuální posouzení rizika vyžaduje co nejvíce informací o cestě i o osobě cestovatele. Je velký rozdíl, jestli jedete například do Asie do hlavního města na 5denní kongres do kvalitního hotelu bez výletů, nebo například na venkov fotit přírodu.

Říká se, že hodně věcí vyřeší alkohol. Jako vnitřní i vnější dezinfekce. Je to pravda a měla by být placatka součástí vybavení?
Je to takový obecný zvyk velké části naší populace, ale nelze nedodržovat pravidla a spoléhat se na alkohol. Ten má navíc dezinfekční účinek v koncentracích, které běžně nepijeme. Bezpečné není dokonce ani to, když je v alkoholických nápojích závadný led. A v kombinaci s některými druhy ovoce může dokonce sám průjem způsobit. Nemluvě o riziku dehydratace v horkém počasí. V teplých oblastech se musí s alkoholem skutečně opatrně, v cizím prostředí může zavinit nehodu.

Mělo by být součástí cesty kvalitní pojištění? Protože nemoc v mnoha turisty oblíbených destinacích by se nemusela vyplatit...
Kvalitní zdravotní péče je dnes velmi nákladná prakticky všude na světě, i v rozvojových zemích v soukromých nemocnicích. Cestovat bez pojištění léčebných nákladů je nepochopitelný hazard. Navíc pojistné krytí by mělo být co nejvyšší, takový pobyt na jednotce intenzivní péče může být otázkou miliónů korun.

Co je z epidemiologického hlediska největší hrozbou pro lidstvo, pokud se budeme bavit o blízké i vzdálené budoucnosti?
Největším rizikem jsou nadále zoonotické druhy virů, které mají potenciál překročit mezidruhovou bariéru a šířit se v populaci vzdušnou cestou. Teď sledujeme se znepokojením, jak virus ptačí chřipky H5N1 vstupuje čím dál víc do říše savců. Právě v organismu savce jsou totiž chřipkové viry schopné získat vlastnost masivně se šířit v lidské populaci, a to může způsobit pandemii. Ale může to být i jiný koronavirus. Existuje jich velké množství a rozhodně i s mnohem horším představitelným scénářem dopadu na lidstvo, než měl SARS-CoV-2. Pandemie covid-19 nás možná měla připravit na něco ještě horšího v budoucnu. Musíme se proto ze všeho, co jsme v minulých letech zažili, co nejlépe poučit.

KAM DÁL: Do důchodu ve čtyřiceti: Zrušte dovolené, hospody a další požitky, hlásá nové hnutí.