Člověk si ve svém pocitu nadřazenosti bohužel často myslí, že si může k přírodě dovolit doslova cokoliv. Nyní se ale zdá, že nám někteří tvorové mohou začít dokazovat, že nejsme nic jiného než jedna ze součástí přírodního společenství – se svými právy, ale také s povinnostmi k ostatním. Jak jinak si vysvětlit chování kosatky Gladis, která se patrně rozhodla pomstít nejen svoje pravděpodobné předchozí trauma, ale i všechny ostatní členy svého druhu, kteří kdy trpěli vinou člověka.
Gladis útočí a učí to i další
V květnu tohoto roku se objevily zprávy o útocích kosatek na jachty a menší lodě v oblasti Gibraltaru. Průliv mezi evropským Španělskem a africkým Marokem se tak může brzy stát nebezpečnou oblastí, kam se odváží jen ti s opravdu pevnými nervy. Zatím to totiž vypadá tak, že se Gladis rozhodla postavit do čela vlastní vycvičené jednotky záškodníků. Upřímně řečeno, soudě dle toho, jak se člověk k přírodě chová, nebylo se ani čemu divit. Jen jsme to možná nečekali právě od kosatek.
Šéfka organizovaného gangu
Gladis se zatím projevuje jako šéfka poměrně dobře organizovaného gangu svých následovatelek. Kosatky žijí v matriarchální společnosti, v čele jejich skupiny tak stojí samice, v tomto případě právě Gladis. Podle všeho buď jí, nebo některému z členů její rodiny způsobil problémy člověk, respektive loď. A tak se rozhodla, že to nenechá bez pomsty. Nejenže sama útočí na proplouvající lodě, ale jak se zdá, stejnému chování učí i mladší kosatky, které ji ochotně následují.
Hodinový útok kosatek
Srážka s velrybou, která se rozhodla lodi uškodit, není hlavně pro menší plavidla žádnou přehlédnutelnou drobností. Jde tady doslova o život, o čemž se přesvědčila hned 2. května třeba posádka jachty Bavaria 46, která se stala terčem jednoho takového nečekaného útoku. Nedaleko marockého Tangeru se pár, jenž se účastnil kurzu plachtění, nestačil divit, co všechno je Gladis se svými „vojáky“ schopna zorganizovat. Bezmála hodinová bitva skončila částečným vítězstvím kosatek, kterým se podařilo připravit loď o kormidlo. Kapitán lodi se podle vlastních slov pro The Telegraph snažil udělat všechno pro to, aby mořští giganti o loď ztratili zájem. Stáhl proto plachtu, která na ně mohla působit jako pověstný rudý šátek na býka.
Bylo to jen varování?
Po hodině nepřetržitých útoků kosatky usoudily, že tento důkaz síly a převahy už námořníkům stačil, a odpluly. I tak ale na lodi zanechaly velké škody a na nervech členů napadené posádky nezacelitelné šrámy. Loď naštěstí zůstala na hladině. O takovém štěstí nemohl hovořit kapitán Werner Schaufelberger, jehož loď se před časem stala obětí stejného útoku.
Zachránili holý život, loď šla ale ke dnu
Zmiňovaný kapitán dokonce popsal taktiku, s níž se velryby pustily do likvidace plavidla. Šlo tehdy o skupinu tří obrů, z nichž ten největší celou akci evidentně organizoval, zatímco menší kosatky se snažily co nejvíc naučit. Největší kosatka tak soustavně „s rozběhem“ narážela do boku lodi, menší si zase vzaly na starost likvidaci kormidla a poté se snažily co nejpřesněji napodobit útoky své velitelky. Posádku lodi se tehdy naštěstí podařilo zachránit, poškozená loď ale nabrala vodu a nakonec šla ke dnu. Celkově jsou již za poslední dva roky napočítány desítky podobných ataků.
Začala válka přírody proti lidstvu?
Jak to bude dál? Budou se lidé bát vyplout na moře, aby se jim tamní inteligentní tvorové nemstili? Je možné, že jsme jako lidé překročili hranici, kterou již zvířata odmítají akceptovat? Není vyloučeno, že se brzy můžeme začít hodně divit, čeho všeho je příroda v boji za své zachování schopná.
Zdroj: reuters, marineindustrynews, telegraph
KAM DÁL: Vědci jdou po stopě yettiho. Chlupy nalezené v Himálaji vydávají svědectví.
