Poznáte vraha na první pohled? Co vše o nás může prozradit obličej?

Gesta, výraz, pohled, vrásky, jizva. Tělo a především obličej může hodně prozradit ještě dříve, než člověka poznáte hlouběji. Fyziognomie mezi odbornou veřejností nebudí přílišnou důvěru a je pokládána za pavědu. Je postavena mimo moderní psychologii oprávněně? Co o nás může obličej prozradit?

04.05.2018 - 10:30  
Poznáte na člověku jeho vlastnosti na první pohled?
Zobrazit fotogalerii (3)

Zkoumání povahy člověka na základě vzhledu odhaluje velmi zajímavé poznatky o funkci našeho mozku. Několik experimentů dokazuje, že dobrovolníci rozpoznávají kriminálníky podle fotografií s velkou přesností. Nikdy však nelze člověka na základě subjektivního dojmu s jistotou odsoudit. Fyziognomie bude tedy vždy na hraně odbornosti. 

Historické kořeny

Fyziognomie byla předmětem zkoumání již od starověku. V antickém Řecku se o zkoumání lidské povahy skrze obličejové rysy věnoval Aristoteles i Pythagoras. Základní rozvoj této disciplíny pochází ze staré Číny. Už před třemi tisíci lety bylo čínské kultuře známé umění Siang-mien (čtení z tváře). Pátrání po tajemstvích lidské tváře má tedy velmi hluboké kořeny. Součást nauky je i příznačné rčení Konfucia, který poznamenal: "Dítě si za svůj obličej nemůže, ale dospělý člověk je za svůj zevnějšek zodpovědný."

V renesanci nalezneme i postavu z našich krajů, která se poctivě zabývala podobnou pavědou-metoposkopii. Tadeáš Hájek z Hájku rozvíjel souvislosti mezi duševním stavem člověka a jeho vráskami na čele. 

Zásadní rozvoj fyziognomie je datován mezi obdobím 16. a 18. stoletím. V této době se k tradičnímu věštění z ruky připojuje i věštění z tváře. "Vědečtějším" pohledem přispěl lidstvu J. K. Lavater (1741-1801), který je pokládán za otce moderní fyziognomie. Švýcarský básník rozvedl svůj pohled na individualitu lidského obličeje a jeho povahy ve čtyřsvazkovém díle Fyziologické fragmenty pro podporu lidské znalosti a lásky.

J. K. Lavater byl dlouho blízkým přítelem Johanna Wolfganga Goetheho, nakonec se od něj však Goethe odvrátil, když ho obvinil z tmářství, vyznávání pověr a pokrytectví.

Věda - nevěda

Dnešní moderní psychologie fyziologii v podstatě neuznává a pokládá tento prvek výzkumu za pseudovědu. Mezi vědci se jednou za čas objeví individualita, která se pokusí tento princip rozvést, uchopit nebo naopak potvrdit jeho neobjektivnost. 

Jeffrey Valla z Cornell University se za pomocí experimentu s rozeznáváním kriminálníků na fotografiích dozvěděl několik zajímavostí. Sexuální násilníci byli v dotazníku rozpoznání jen výjimečně. Tento fakt by mohl svědčit o tom, že sexuálník útočník záměrně nechce působit podezřele a podle toho upravuje svůj vzhled. Tím se jeho šance na úspěšný delikt zvyšují.

Obličej jako odraz duše? 

V knize Obraz Doriana Graye vysloví hlavní postava přání, aby místo jeho tváře stárnul jeho portrét. Ten se tak stává odrazem jeho duše. Stejně tak fyziognomie může být nápomocná k tomu, jak se orientovat v povaze člověka. První dojem často prozradí víc, než si myslíte. Seriózní výzkumy jsou dnes ve stínu komerčních zakázek.

Reklama tak fyziognomii využívá ve svůj prospěch a konzument je obětí dobře promyšlené taktiky. Tvář na billboardu se uměle deformuje tak, jak nejlépe podle výzkumů zafunguje. Některé firmy si nechávají dělat podobné posudky u pohovorů do zaměstnání nebo při průzkumu trhu. 

Moderní věda i díky šarlatánským praktikám "důvěryhodných" expertů fyziognomii dnes nebere příliš vážně. Jak ale napovídá zajímavý výzkum Jaffreyho Vally, může nabídnout nové pohledy na souvislosti v oboru kriminalistiky a psychologie myšlení našeho mozku. 

Co když vám důvěra v první dojem zachrání život? 

Klíčová slova: