Neuvěřitelný Gándhí: Zavražděný nositel míru a nenásilí nikdy nezískal Nobelovu cenu

Průvod s rakví Mahátmá Gándhího následovaly miliony lidí
Zobrazit fotogalerii (2)
03.03.2020 - 15:00  

Při pohledu na činy Mahátma Gándhího zůstává rozum stát. Jedná se o jednu z nejinspirativnějších osobností 20. století a jen těžko lze uvěřit všemu, co tento drobounký Ind za svůj život vykonal. Jeho boj za nezávislost Indie má celosvětový přesah v nespočtu myšlenek, které za sebou zanechal. Proč nikdy nezískal Nobelovu cenu a kdo byl jeho vrahem? 

Albert Einstein na jeho adresu prohlásil: „Generace, které po nás přijdou, sotva uvěří, že po zemi mohl chodit někdo takový.” Těmito slovy vlastně charakterizuje muže, jehož význam přesahuje duchovní i lidské konání. Jeho přezdívka Mahátma ne náhodou znamená Velký duch. Pacifista, bojovník za lidská práva a mír, však zemřel nepřirozenou cestou. Paradoxně byl zabit způsobem, proti kterému celý život bojoval…

Rasismus jako impulz

Na začátku svého dospělého života nešel Gándhí rovnou cestou duchovního boje za lepší svět. K tomuto kroku přispěla nepříjemná událost, kterou zažil při cestování v jižní Africe. Nejdříve vystudoval práva v Londýně a po neúspěšné praxi v Bombaji se vydal hájit zájmy indických zaměstnanců v jižní Africe. 

Zde se v tváří v tvář setkal s nekompromisním rasismem. V té době bylo zcela běžné, že v první třídě vlakové dopravy seděli pouze evropští osadníci a od Indů se očekávalo, že si pořídí místenku pouze ve třetí třídě. Gándhí však zasedl do první třídy, což vyeskalovalo v situaci, která mu změnila život. 

Přistoupivší běloch ho za doprovodu policie vyhodil z vlaku a Gándhí musel čekat celou noc promrzlý v temné čekárně. V tu chvíli eskalovala jeho zloba a nebyl schopný pochopit, jak někdo může mít potěšení, když druhému působí utrpení, a to na základě jiné bavy pleti. 

Nenásilná vzpoura

Podobně negativní zkušenosti znamenaly obrat v jeho kariéře. Gándhí se stal politikem a projevily se v něm vůdcovské schopnosti. Už v Africe vyzkoušel metodu pasivní rezistence, která v praxi znamená nenásilný vzdor vůči autokratické moci. 

V roce 1914 se vrátil do Indie a začal studovat a naslouchat místním poměrům vůči kolonialistické moci britského impéria. Prostý obyvatel byl pro něj hlavní a logickou cílovou skupinou. Když se v roce 1919 schválilo hned několik drastických zákonů na potlačování nepokojů, začal jeho politický hlas mluvit opravdu nahlas. 

První velkým politickým krokem bylo vyhlášení jednodenního přerušení veškerého obchodu a veřejné činnosti, což mělo odstartovat nenásilnou vzpouru proti závislosti Indie na britském impériu. Ve dvacátých letech se jako uznávaný politik zasadil v čele Indického národního kongresu o zvýšenou autoritu celé strany s protibritským zaměřením. 

Neporazitelný

Boj proti silnému nepříteli formou nenásilné vzpoury byl pro nepřítele frustrující a nepřekonatelný. Velmi rychle se Gándhí stal populární politickou figurou po celém světě. Za svoji činnost byl několikrát britskými úřady uvězněn. Po krátké přestávce, kdy nenásilný odpor v několika případech přerostl v násilný konflikt, se vrátil v roce 1930 symbolickým pochodem proti solné dani. 

On a jeho dalších osmdesát následovníků se vydalo na 360 kilometrů dlouhý pochod k moři pro nezdaněnou sůl. Celá akce trvala 24 dní a přes tvrdý zásah výkonné moci se podařilo poprvé celému světu ukázat, jak vypadá nenásilný vzdor. Lidé se nechali mlátit, aniž by se mstili. 

Hladovka a atentát

Jeho inspirativní konání nakonec vedlo k něčemu, s čím jako jeden z mála Indů nesouhlasil. Přál si náboženskou sounáležitost a vzájemné pochopení. Hinduisté a muslimové měli být schopni žít vedle sebe v jedné nezávislé zemi. To se však k jeho smutku nepodařilo a po vyhlášení nezávislosti Indie a Pákistánu se naplno rozhořely násilné konflikty. 

Gándhí ukázal celému světu, jakou obrovskou autoritou se stal. Zahájil hladovku s cílem, aby tím ukončil válku mezi Indií a Pákistánem. Celý konflikt vznikl na základě vniknutí pákistánských jednotek na území Kašmíru, na což Indie reagovala pozastavením převodu 550 milionů rupií do Pakistánu. 

Gándhího hladovka hnula politickou silou a k uklidnění konfliktu indické úřady přesvědčil, aby peníze do Pakistánu přece jenom poslala. To se samozřejmě nelíbilo hinduistickým radikálům, kteří se rozhodli Gándhího zavraždit. První pumový útok nebyl úspěšný, ale 30. ledna hinduistický aktivista Nathuram Gódsé zastihl Gándhího při večerní procházce v Novém Dillí a usmrtil ho střelnou zbraní. 

Muž, který prosazoval boj nenásilným způsobem, se nakonec stal obětí násilného atentátu. Ve svých 78 letech tak zemřela jedna z největších osobností novodobé historie. Jeho myšlenky a filozofie jsou inspirativní dodnes a velikost jeho významu dokazuje milionový pochod za jeho rakví. Popel Gándhího byl vhozen do soutoku u řeky Gangy. 

Gándhí byl pětkrát za svůj život nominován na Nobelovu cenu za mír, ale nikdy ji nezískal, což v roce 2006 výstižně popsal tehdejší ředitel Nobelova institutu slovy: „Gándhí se bez Nobelovy ceny za mír mohl obejít. Jestli se Nobelův výbor obejde bez Gándhího, je otázka.”