Cyklus Dobrodružství kriminalistiky se začal natáčet v průběhu roku 1988 v koprodukci se SRN. Dohoda zněla, že pokud se seriál chytne, budou natočeny i další řady. Záhy však nastala „komplikace“. Započal proces politických změn a na televizních obrazovkách zůstal seriál zapomenutý. Zkrátka nebyl čas dívat se na televizi. V Německu ale slavil fenomenální úspěch, a tak bylo vlastně vyhráno. Tam nesl název Täter unbekannt – Sternstunden der Kriminalistik.
Režisér používal některé herce ve více rolích
S první – a vůbec snad nejdůležitější – myšlenkou na koncept seriálu přišel dokumentarista, režisér a spisovatel Jaroslav Šikl. Ten už měl za sebou projekty, jako byly např. Kriminalistické sondy. S tématem měl zkušenost, podílel se například na seriálu Třicet případů majora Zemana. Když ČST v 80. letech předložil na stůl návrh na seriál, zdvihla se vlna nadšení. Dokonce natolik, že se německý partner rozhodl podílet na financování.
Režisérem seriálu je Antonín Moskalyk, rodák z Podkarpatské Rusi, který zemřel v lednu 2006 ve věku 75 let. Vzhledem k počtu dílů musel občas přistoupit k tomu, že některé herce použil na epizodní či malé role znovu. To mimochodem není dnes vlastně nic neobvyklého – typicky se takové věci dějí například v seriálu Ulice nebo Ordinace v růžové zahradě. Scenáristé zřejmě spoléhají na to, že divák není pozorný. To je ale omyl! Ve 26 epizodách se vystřídalo na 60 českých a německých herců.
Nechybí ani barokní věznice v Kutné hoře
Bez zajímavosti není, že seriál se nikdy nenatáčel v ateliérech. Epizoda s názvem Paprsek se dokonce natáčela v Nizozemsku. A vlastně – přemýšleli jste někdy, kde se točily interiéry věznic? Jde o bývalé barokní vězení v Kutné hoře, které se od roku 1945 nevyužívalo. Dnes byste v něm našli zdejší okresní soud.
Právě zde si Petr Kostka v seriálu zahrál se svou současnou ženou Carmen Mayerovou. Jejich dceru Terezu Kostkovou můžete momentálně vídat například v populárním seriálu Jedna rodina. Herci však nebyli vybíráni jen z těch ostřílených. Kameraman Juraj Šajmovič si v Dobrodružství kriminalistiky zahrál poručíka. V cyklu ho však nadaboval Jan Novotný.
Jaké chyby tvůrcům utekly?
- Epizoda s názvem Identifikační kresba: Odehrává se v roce 1932 a vozidla v ní jezdí po asfaltu. V té době se však jezdilo jen po dlažebních kostkách.
- Epizoda s názvem Otisk: Děj se odehrává v roce 1912, přesto je ve chvíli, kdy šerif vyslýchá na pile Haycocka, slyšet zvuk projíždějící motorové lokomotivy.
- Epizoda s názvem Krev: Děj z roku 1902 příliš nekoresponduje s tím, že policejní prezident jezdí ve voze značky Laurin a Klement. Ty se začaly vyrábět až v roce 1905.
- Epizoda s názvem Jed: Obhájce zde zpochybňuje metodu užitou ke zjištění arseniku v těle oběti. Několikrát zopakuje, že jde o metodu z roku 1806, tudíž starou 44 let. Jenže epizoda se odehrává v roce 1840, takže je to jen 34 let. Ty počty!
- Epizoda s názvem Portrétní kresba: Bankovní úředník má v jednom záběru šedý oblek, v dalším černý, v dalším šedý... A takto se vystřídá několikrát, až usedne k přepážce znovu v šedém.
- Epizoda s názvem Pinkertonova detektivní agentura: Děj se odehrává v roce 1850, přesto je na dostihovém závodišti vidět moderní pouliční lampa.
Zdroj: ČSFD, Česká televize
KAM DÁL: Postava Matěje Karase je ve Specialistech jediná, která má vývoj. Ale i chyby.
