Zbraslav vyčlení 500 až 800 tisíc z rozpočtu, o jejichž využití rozhodnou občané

Městská část Praha – Zbraslav zavádí participativní rozpočet a předběžně se vyslovila o finančním rozmezí, které hodlá proinvestovat na nápady občanů. Může půl až tři čtvrtě milionu něco změnit?

03.08.2015 - 12:30   |  

Nedávno jsme vás informovali o zavádění participativního rozpočtu, jehož průkopníkem je v České republice MČ Praha 10. Zbraslav je v těsném závěsu druhá. Participativní rozpočet funguje na jednoduchém principu, kdy město vyčlení část ze svého rozpočtu. O tom, co se s touto částí nazývající se participativním rozpočtem dále stane, rozhodnou samotní občané.

Menší město, menší rozpočet

Na Praze 10 vyčlení na účely financování projektů, které vzejdou z návrhů občanů, 5 milionů korun. 500 až 700 tisíc, s nimiž přišla Praha Zbraslav, vedle toho působí jako směšná částka. Musíme si však uvědomit, že Zbraslav má oproti Praze 10 sotva desetinu obyvatel. Desetitisícová Zbraslav proti stotisícové Praze 10 dále disponuje celkovým rozpočtem ve výši 63 milionů korun. Na Praze 10 se mohou pochlubit rozpočtem ve výši 1,4 miliardy. Výsledné částky vynaložené na realizaci občanských nápadů jsou tedy nutně diametrálně odlišné.

Vědí si městské části vůbec rady?

Srovnání rozpočtů na první pohled svádí k myšlence, že participativní rozpočet smysluplně využijí pouze velká města nebo městské části. Praha 10 však omezuje návrhy občanů rozmezím 50 tisíc až jednoho milionu korun. Megalomanského projektu jediného občana se tedy nedočkáme.

Praha Zbraslav na rozdíl od druhé městské části prozatím nepřišla s jednoznačnými pravidly, jak bude celý proces sbírání nápadů a jejich následné zhodnocení probíhat. Praha 10 již nabídla promyšlený postup. Na Zbraslavi jsou zatím z radnice spíše slyšet povzbudivá slova o tom, jakou dají občanům vonost v případě návrhů. Vedení Městské části nechá občany přijít s tím, „co je pálí nejvíce“, jak trefně vyjádřil zastupitel za 100pro Zbraslav Filip Gaspar.

Vábení občanů

Gaspar se rovněž rozpovídal o tom, že na Zbraslavi je už nyní cítit zájem občanů o podobné projekty radnice. „My jsme jako sdružení 100pro Zbraslav, které kandidovalo, vzešli z té komunity. Jsou tu v podstatě lidé z občanských sdružení, ze spolků,“ vysvětluje. „Díky úspěchu a díky tomu, že jsme obsadili více než polovinu v zastupitelstvu, tak cítíme, že občané mají opravdu o tyto projekty zájem. Že mají zájem se zapojit, mají zájem diskutovat.“

Zde se dostáváme k rozdílu mezi jednotlivými částmi, který se nakonec může ukázat jako klíčový. Objem rozpočtu je totiž pouze jedním aspektem, podle nějž můžeme určovat úspěšnost projektu. Sebevětší finanční obnos městské části nepomůže, když se jí nepodaří zapojit do rozhodování ty, o které tu jde nejvíce, místní občany.

Právě v ochotě zúčastnit se setkání a spolurozhodovat, co se stane s okolím, v němž tito lidé žijí, má Zbraslav konkurenční výhodu. Ačkoliv se jedná o součást největšího města v republice, představuje desetitisícová městská část soudržnější komunitu než 10x zalidněnější Praha 10. Při takovém počtu obyvatel už se nutně projevuje anonymita velkoměsta.  

V každém případě bude zajímavé sledovat, jak si v diametrálně odlišných městských částech poradí s vpádem občanské kreativity do posvátných radničních vod.

Klíčová slova: