Výsledky analýzy, která zkoumala přítomnost nové bakterie u „českých“ klíšťat, byly pro některé odborníky překvapivé. Objevila se totiž u téměř pětiny zkoumaných parazitů. Na rozdíl od lymeské boreliózy, se bakterie Borrelia miyamotoi projevuje mnohem dříve. Už druhý až devátý den po přisátí klíštěte může nakažený pociťovat příznaky. K těm patří bolest hlavy či horečka, ale také například bolest kloubů. Běžné vyšetření na lymeskou boreliózu přitom původce nového onemocnění neodhalí.
V loňském roce onemocnělo v České republice na nemoci, které přenášejí klíšťata, více lidí než v roce 2021. Podle dat Českého statistického úřadu však čísla z dlouhodobého průměru nijak nevybočují. Mohlo by ale být mnohem lépe, jak říká v rozhovoru pro Čtidoma.cz epidemiolog Rastislav Maďar.
Relativně nedávno se objevila informace, že u nás klíšťata mohou způsobit i nákazu novým typem boreliózy, kterou způsobuje bakterie Borrelia miyamottoi a je podobná návratné horečce. Jak se liší od lymeské boreliózy?
Tato borelie je známým patogenem jen poměrně krátkou dobu. Její objevení je nadějí pro všechny, kteří trpí potížemi, jako jsou bolesti hlavy, svalů, kloubů, únava, zimnice, opakující se teploty a podobně. A testy na klasickou boreliózu po přisátém klíštěti vycházejí negativně. Existuje naděje, že by i při negativních testech na běžné borelie mohla zabrat případná antibiotická léčba a příznaky ustoupit. U imunitně oslabených osob však může tento druh způsobit i vážný zánět centrálního nervového systému. Současně bych rád zdůraznil, že pokud je na borelie kteréhokoliv druhu pozitivní klíště, ještě to neznamená, že došlo k nákaze člověka a ten by měl automaticky dostat antibiotika. Chce to celou situaci komplexně zvážit.
- Děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
- Vedl Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU.
- Odborník na prevenci a kontrolu infekčních nemocí, cestovní a tropickou medicínu.
V Česku se prý šíří klíšťata z Afriky, je to pravda?
Klíšťata „cestují“ i na velké vzdálenosti s migrujícím ptactvem. Jeden pták jich může mít klidně i šest až sedm. Takzvaná africká klíšťata, která jsou o dost větší než naše běžné klíště obecné a liší se i vzhledem, sice u nás byla zachycena, zatím se to však neprojevilo ve formě nákazy na našem území. Jedna věc je dostat se do našich zeměpisných šířek a druhá natrvalo se tady usídlit, což není tak jednoduché.
Jakou nemoc přenášejí?
Krymsko-konžskou hemoragickou horečku. A to je životu nebezpečná infekce. Zatím bych se jich však na našem území neobával. Vyskytují se však v oblastech jižního Balkánu a v Turecku. Takže pokud tam český turista jede do přírody, měl by se chránit repelentem.
Kdy je hlavní sezóna klíšťat, kdy jsou nejvíce aktivní? A je to tak, že například v zimě klíště „chytit“ nemůžeme?
Klíšťata jsou aktivní už při poměrně nízkých teplotách, dokonce i při teplotě nižší než 10 stupňů Celsia. Pokud je tedy mírná zima, může k nákaze dojít i v zimních měsících. Pamatuji si rok, a nebylo to tak dávno, kdy byla průměrná teplota v lednu o stupeň vyšší než v březnu. Klíšťata nemají ráda sucho, holomráz, ani velké horko. Nejaktivnější jsou proto obvykle na jaře a na podzim, když prší a není tak teplo. Pokud je i léto s větším množstvím srážek, znamená to obvykle lepší houbařskou sezónu, která přivádí do lesa více lidí, mezi nimi i ty neočkované. Následně to s odstupem času vidíme na počtech nakažených v nemocnicích.
Je možné říct, jaké části České republiky jsou epicentrem, kde je jejich aktivita nejvyšší?
Klíšťata ráda vlhká místa ve stínu, vysokou trávu, místa v blízkosti vodního zdroje. V naší zemi se vyskytují ve všech krajích, tradičním hlavním ohniskem klíšťové encefalitidy jsou sice jižní Čechy, ale dnes už si člověk u nás nemůže být jistý skoro nikde. V období, kdy je nejvyšší aktivita klíšťat, což lze zjistit na stránkách Státního zdravotního ústavu nebo Českého hydrometeorologického ústavu, je lepší zůstat na zpevněných cestách a vůbec do vegetace nevstupovat. A taky si hlídat pohyb psů, ze kterých se může klíště dostat na jeho majitele. Myslet na klíšťata musíme i při návštěvách přírody v zahraničí, včetně všech sousedních zemí. S oteplováním se klíště obecné dostává do vyšších nadmořských výšek a stále severněji. Problém s klíšťovou encefalitidou dnes už mají i jižní oblasti Skandinávie, což kdysi nebývalo.
Jednou z nejrozšířenějších nemocí způsobených klíštětem je klíšťová encefalitida. Očkování existuje, chrání stoprocentně?
Očkování proti klíšťové encefalitidě patří mezi nejspolehlivější ze všech, která máme k dispozici. Osobně neznám případ, že by člověk s platným očkováním onemocněl. Vakcínu lze aplikovat již od jednoho roku věku, ale největší, doslova život zachraňující význam má po padesátce, proto je v tomto věku plně hrazeno, a je tedy pro pacienty v ordinaci zdarma. Prognóza nemoci se totiž zhoršuje s věkem a nejvyšší výskyt trvalých následků i úmrtí po prodělané nemoci je právě u starších generací. Virus klíšťové encefalitidy může nenávratně poškodit centrální nervový systém, koneckonců patří do stejné čeledi jako nebezpečné viry žluté zimnice či japonské encefalitidy.
Jak jsme na tom vlastně s proočkovaností, pokud jde o klíšťovou encefalitidu?
Počet očkovaných proti klíšťové encefalitidě se u nás zvyšuje, aktuální proočkovanost na úrovni třetiny populace však stále není dostatečná. Nakažených Čechů by každoročně mohlo být o stovky méně, kdybychom se proočkovaností přiblížili úrovni Rakouska, kde se dlouhodobě pohybuje nad 80 %.
Uvědomují si lidé, čemu může očkování zabránit? Protože následky jsou přeci často tragické... Na druhou stranu, má veřejnost dost informací?
I lidé mladší 50 let, kteří nemají vakcinaci proti klíšťové encefalitidě plně zdarma, mohou na své očkování využít preventivní balíček od své zdravotní pojišťovny. Počtem případů patří Česká republika mezi nejvíc postižené země, osobně jsem viděl až příliš moc pacientů, kterým virus zničil život. Stačilo přitom tak málo – nechat si včas aplikovat první dvě dávky vakcíny a následně dodržovat doporučené schéma. Věřím, že informací má populace dostatek, chce to hlavně najít si ten čas a začít.
KAM DÁL: Parazitolog Šíma: Klíšťata útočí, ale do 24 hodin vám neublíží. Čeští vědci navíc vědí, jak na boreliózu.
