Češtinářské podivnosti. Úplně nejdelší slovo, příjmení a věta ze souhlásek

České slovníky jsou plné zajímavostí
 

O tom, že český jazyk není vůbec jednoduchá disciplína, ví snad každý, kdo se ho učil. Nejvíce těžkosti našich pravopisných pravidel “oceňují” ti, pro které to rozhodně není rodný jazyk. Při detailním pohledu na naši řeč na povrch vyplave hned několik podivností a zajímavostí, s kterými se sice moc nepotkáváme, ale přitom na nich není z lingvistického pohledu nic špatného. O jakých slovech je řeč?

Statistika není jenom o číslech, ale lze ji aplikovat také na přehledy českých slov. To, co milují sportovní komentátoři, když si z gólů, rekordů a výkonů dělají přehledné tabulky, můžeme udělat překvapivě i s češtinou. Stačí se na to jenom podívat z pohledu zajímavostí. Jaké jsou nej českého jazyka a jaké podivnosti z toho vyplývají? 

Tisíce slov

Ne, nejedná se o petici proti režimu, jak tomu bylo během Pražského jara v případě 2 tisíc slov, ale o přibližný počet slov, která se objevují v českém jazyce. Přesně to ovšem žádný lingvista nespočítal. Čeština se stále vyvíjí a nelze tak stanovit nějaký konečný počet. Neologismy se tak stále objevují a přičítají se do všeobecného slovníku. 

Ani přehled toho, kdo všechno mluví česky, nemá žádné oficiální konečné číslo. Přibližně se však jedná asi o 11,5 milionů lidí, z toho přes 10 milionů žije na našem území. Pokud se rozhlédneme po světě a budeme hledat to vůbec nejpopulárnější a nejpoužívanější slovo napříč jazyky, je to bezesporu ROBOT, které použil ve svém dramatu R.U.R. Karel Čapek. Označení umělého, mechanického člověka se chytlo i za hranicemi a jedná se o všeobecné mezinárodní označení. 

Nejpodivnější kuriozity

Čeština je velmi bohatá na kuriozity. Jistě to znáte z osobního života, že se vám někdo představil a vy jste se museli hodně snažit, abyste smíchy nevyprskli svému protějšku do obličeje. Některá příjmení, kde zazní spojení dvou slov, jsou totiž opravdu na hraně nějaké satiry a jen těžko lze uvěřit, že to je pravda. Příklad? Skočdopole, Vítámvás, Přineskarladomů, Zabilpivo, Rádsetoulal, Nejezchleba, Osolsobě, Stiskniruku a několik dalších. 

Čeština umí být opravdu legrační. Když do toho zapojíme trochu statistiky, tak zjistíme, že nejoblíbenějším písmenem pro příjmení je v českém jazyce bezpochyby K. Tak totiž také začíná nejvíce českých příjmení. Nejdelší příjmení u nás má celých 17 písmen. Ten, kdo se jmenuje Červenokostelecký, se může pyšnit kuriózním primátem. 

Co se délky týče, tak absolutním vítězem je slovo nejnezdevětadevadesáteronásobitelnější. Nejdelší slovo složené pouze ze souhlásek je čtvrtčtvrť a nejdelší věta ze souhlásek zní takto a divte se, opravdu dává smysl: „Blb vlk pln žbrnd zdrhl hrd z mlh Brd skrz vrch Smrk v čtvrť srn Krč.“

Další zajímavostí, kterou však najdeme v každém jazyce, jsou tzv. palindromy. Slova, která se stejně čtou zepředu i zezadu. Jako příklad můžeme uvést několik z nich, jako třeba nepochopen, nepotopen, nezasazen, nezařazen.

Čeština tak opravdu nabízí několik unikátních zajímavostí a výše zmíněné příklady mohou bavit nejen milovníky jazyka, ale i běžného občana, který za tento předmět ve škole dostával jednu pětku za druhou. 

KAM DÁL: Jak z pohanů udělat křesťany. Církev využila památku zemřelých jako vlastní propagandu.