Češi na palubě Titaniku? Vymyšlená historka číšníka a jeden černý pasažér

Potápějící se Titanic (pozdější kresba očitého svědka Willyho Stöwera)
 

Byl to největší a nejluxusnější parník své doby. Legendární Titanic reprezentoval bohatství západní společnosti, ale na své cestě z Anglie do USA skončil neslavně a tragicky. Neočekávaný náraz do ledovce způsobil fatální škody. Loď šla ke dnu a v ledovém Atlantiku zemřelo více než 1 500 lidí. Byli mezi oběťmi také Češi? Jsou vzpomínky jednoho číšníka věrohodné? 

15. dubna, 2:20 ráno roku 1912. Přesně v tuto chvíli spolkl oceán majestátní loď s názvem Titanic. Pyšný zázrak lodního inženýrství dopadl 4 kilometry na dno, poté co se 2 a půl hodiny předtím srazil s ledovcem. Za jednu noc v důsledku této tragédie zemřelo 1 500 lidí, což odpovídalo téměř dvěma třetinám všech pasažérů. 

Historická událost známá z literatury, dokumentárních snímků a také veleúspěšného hollywoodského filmu Jamese Camerona byla vyprávěna už několikrát. Lehce opomíjená je však potenciální souvislost mezi Titanikem a Československem. Nacházel se v roce 1912 na lodi nějaký našinec? 

Lživá historka českého číšníka

Hledat pravdu ohledně české účasti na legendárním Titaniku je v současnosti velmi složité. Veškeré informace o údajných pasažérech s československými kořeny jsou většinou výplodem senzacechtivých novinářů. Za tučné honoráře se totiž někteří nebáli veřejně vyprávět zcela nepravdivé historky. 

Jeden z nich byl také Josef Kielbasa. Ten až do smrti tvrdil, že ve svých šestnácti letech pracoval na palubě jako pomocný číšník. Právě podrobná vyprávění o jeho zkušenostech ho usvědčují ze lži. Tehdejší tisk se mnohokrát chytil na udičku a hrdě se k jeho historce hlásil. V osudnou chvíli údajně nesl tác piv a kvůli nárazu se málem polil. Následně mu jeho nový kamarád z Titaniku, telegrafista Philip Albert, pošeptal, že má za úkol vyslat zprávu SOS. 

Kielbasa se údajně ihned pustil do záchranné práce, aby pomohl ženám a dětem do člunů. V panice ho však strhl dav a on se ocitl na jednom z mála záchranných plavidel, které ho dostalo do bezpečí. Že jde o nesmysl, svědčí několik nesrovnalostí. Vzhledem k tomu, že pasažéři žádný náraz nepocítili, bylo jen velmi nepravděpodobné, že by se málem polil pivem. 

Zmiňovaný radista se nejmenoval Philip Albert, ale John George Phillips. Navíc je krajně podezřelé, že by někdo v takovém postavení ztrácel čas s pomocným číšníkem. Kielbasa také hovořil o panice, která ho dostala do člunu. Ta však vypukla až těsně před potopením lodi. 

Černý pasažér

Další nejasný příběh po sobě zanechal Čech Viktor Halva. Tento mladík se údajně za každou cenu toužil dostat do Ameriky. Byť vlastnil lístek, na Titanic ho nepustili, protože už bylo plno. Využil tak zmatku při nakládání zavazadel. Na palubu proklouzl a přemluvil neznámého muže, jestli by ho mohl ukrýt ve své kajutě. Když se Titanic potápěl ke dnu, údajně vytušil, že se na žádný záchranný člun nedostane, a tak skočil do ledové vody. Zde spatřil člun, kam doplaval a byl zachráněn.

Jedinou potvrzenou osobou je Francouz slovenského původu se jménem Michel Navratil. Ten cestoval na Titaniku se dvěma syny, kteří přežili. Jejich otec takové štěstí neměl. Česká stopa na nejslavnějším parníku historie tak není zrovna významná. Dvě historky s děravým scénářem a jedna rodina se slovenskými kořeny jsou jedinými, o kterých lze v souvislosti s Titanikem hovořit. Letos je tomu 99 let, kdy padl tento majestátní zázrak dopravní techniky ke dnu. 

KAM DÁL: Běžec, který chtěl s jednou nohou překonat celou Kanadu. Příběh Terryho Foxe dojímá a inspiruje


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru