Česku hrozí epidemie v nadužívání léků, ohroženo je přes milion lidí. Je to i chyba lékařů, říká odborník

Která vyšetření byla nadbytečná a co pacientům spíše uškodilo, než pomohlo, budou nyní zkoumat v pražské Thomayerově nemocnici
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   rozhovor

Každý desátý Čech má zkušenost s užíváním psychoaktivních léků. Většinou se jimi snaží řešit obvyklé neduhy typu bolestí, úzkostí nebo problémů se spánkem. Lidé si ale málokdy uvědomují, že se pohybují na tenké linii, která je dělí od potenciálně závažné závislosti. Nadužívání léků je přitom fenomén, který si v rámci společenských skupin nevybírá.

Znepokojivým trendem poslední doby je zejména kombinování psychoaktivních léků s alkoholem, tento jev se rozmáhá hlavně mezi teenagery. Nalézt vhodné dávkování může být přitom obtížné i v případě pacientů se závažným zdravotním či psychickým onemocněním.

„Zpráva o problematickém užívání psychoaktivních léků v České republice 2021 hovoří o tom, že v posledním roce užilo psychoaktivní lék na 15,8 % Čechů,“ říká v rozhovoru pro Čtidoma.cz Ladislav Dékány, odborný garant Národní linky pro odvykání 800 350 000.

Jak je na tom Česká republika v užívání psychoaktivních léků?
Jako takové problematické není, pokud je indikováno lékařem a slouží k léčbě zdravotních problémů. Asi každý desátý Čech má zkušenost s užitím nějaké psychoaktivní látky. Problém nastává v případě tzv. zneužívání či nadužívání, což může být právě užití bez lékařského předpisu, užití jiného množství, případně užití za rekreačními účely. V této kategorii problematického užívání se nachází asi 15 % populace, odhadem 1,3 milionu obyvatel. Není to však tak, že by přes milion lidí bylo na lécích závislých, nýbrž jim užívání může způsobovat nějaké potíže a jsou ohroženi vznikem závislosti.

Hrozí epidemie v nadužívání těchto léků?
Trendy z hlediska celkového užívání psychoaktivních látek jsou za posledních 5 let relativně stabilní, co se však mění, je věkové složení uživatelů. Narůstá počet osob v kategorii 65+. Užívání návykových látek seniory je žhavé téma, kterým se v současné době adiktologie zabývá.

Národní linka pro odvykání – 800 350 000: K původnímu poradenství pro odvykání kouření spuštěnému v roce 2016 přibyly od roku 2018 další informační a poradenské služby pro odvykání alkoholu, patologickému hraní, drogám, lékům a sociálním sítím, to zahrnuje i služby pro osoby blízké lidem se závislostí. Vyškolení konzultanti se klientům věnují každý pracovní den od 10 do 18 hodin. Hovory jsou pro volající zdarma. Pokud klient dává přednost komunikaci přes e-mail, může konzultanty kontaktovat na poradte@chciodvykat.cz.

Kde je problém, proč to dospělo až sem? Kde se stala chyba?
Nejčastěji řešenými problémy u výše zmíněné skupiny jsou problémy se spánkem a k rozvoji závislosti často dochází při léčbě, tedy v podstatě pod dozorem lékaře. Největší problém vnímám v léčbě symptomů, ale nikoliv příčiny obtíží, a také v nedostatečné edukaci pacientů i poskytovatelů léčby.

Dá se říct, jaká skupina lidí je nejvíce zasažena?
Zajímavým poznatkem z Národního výzkumu užívání návykových látek z roku 2020 je fakt, že ženy tvoří asi dvakrát početnější skupinu rizikového užívání psychoaktivních léků oproti mužům. Současně s vysokou prevalencí u věkové skupiny nad 65 let by se dalo říct, že seniorky jsou výrazně ohroženou skupinou lidí.

Proč ženy, v čem to je?
Pravděpodobně se bude jednat o více faktorů, jako je větší ochota dojít k lékaři s nespavostí nebo úzkostí, případně větší biologická dostupnost některých léčiv v ženském těle. Ženy také často pociťují silnější bolest než muži a mají větší prevalenci syndromu dráždivého tračníku, bolesti hlavy, fibromyalgie či intersticiální cystitidy, takže je pravděpodobnější, že budou hledat úlevu od bolesti v podobě léků. Podle některých studií jsou i více náchylné k bažení, tj. touze užít návykovou látku, a k relapsu.

Jak je to s dětmi a mladistvými, jaký tam je trend?
Obecně je trend víceméně stabilní a několik let v mírném poklesu. Vysvětlení můžeme mimo jiné najít v přesunu do online prostoru a v nárůstu problémového užívání digitálních technologií. V evropském měřítku je prevalence užití léků na spaní nebo uklidnění u dětí a mladistvých dle indikace lékaře a zároveň i bez lékařského předpisu v České republice zhruba na stejné úrovni, jako v ostatních státech Evropské unie. To, v čem mírně vybočujeme společně se sousedními zeměmi, je užití takového léku společně s alkoholem s cílem dostat se „do nálady“. Avšak pokud se podíváme do historie, i tento druh užívání má klesající tendenci.

Co vlastně tyto léky „dělají“, proč je brát?
Řekl bych, že se bavíme zejména o třech hlavních kategoriích léků. Těmi jsou léky ke snížení úzkosti (anxiolytika), léky k léčbě poruch spánku (Z-hypnotika) a léky na bolest (opioidní analgetika). Anxiolytika pomáhají snížit psychické napětí a pocit úzkosti, hypnotika pomohou s navozením spánku, tedy s usnutím, a opioidní analgetika uleví i od větších bolestí.

S prosbou o rozhovor jsme kontaktovali i ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Reakce jsme se nedočkali. Bohužel i toto zřejmě souvisí s tristní komunikací současné vlády a neochotě vysvětlovat.

Získávají lidé léky oficiální cestou, tedy od lékaře, nebo v Česku bují i černý trh?
Nejčastěji se lidé k lékům dostanou oficiální cestou, tedy na lékařský předpis. Nicméně procento těch, kteří si lék obstarají jiným způsobem, je poměrně vysoké. U léků na spaní a u léků na bolest (opioidních analgetik) je to přes 12 % uživatelů. Často k tomu využívají známé, kteří pracují ve zdravotnictví, či internet, méně často pak zmiňovaný ilegální trh.

Jak moc tenká je linka oddělující fázi, kdy ještě řešíme problémy, od stavu, kdy už jsme závislí?
Mezi užíváním a závislostí existují i další kategorie, jako je třeba rizikové užívání, kdy se ještě nejedná o závislost, ale užívání léku může způsobovat např. nějaké zdravotní komplikace.

Je možné popsat varovné znaky, které ukazují na riziko syndromu závislosti?
Určitě. Jedním z nich může být užívání většího množství léků, než pacientovi předepsal lékař. Dalším znakem může být silná chuť užít látku, často spojená s určitou situací či místem (spouštěčem), zaobírání se danou látkou na úkor ostatních aktivit, eventuálně postupné zvyšování dávky dané látky. Mezi další znaky patří rozvoj abstinenčních příznaků, které se projevují jako stav nepohody (třes, nervozita, pocení, nevolnost, změny vědomí, epileptický záchvat) při vynechání látky po dlouhodobějším užívání. Nutno podotknout, že „léky“ v této souvislosti myslím zejména látky ze skupiny benzodiazepinů, Z-hypnotik či opioidních analgetik.

Je chyba také na straně lékařů, že nemají čas věnovat se pacientům a raději předepíší léky na dobu, která může být nepřiměřeně dlouhá?
Nedostatek času lékařů je určitě problém, který je hmatatelný ve více oborech. Je však pravdou, že může do jisté míry i přispívat k problémům s užíváním návykových látek. Léčiva ze skupiny benzodiazepinů a Z-hypnotik jsou v převážné většině určena ke krátkodobému užívání v řádu týdnů, kvůli jejich potenciálu k navyšování tolerance. Pochopitelně s určitými výjimkami. Neřekl bych, že jde nutně o vědomé pochybení lékařů, ale celkově špatně nastavený systém zdravotnictví.

Co farmaceutický průmysl?
Ano, zde je také problém. Kdybych se podíval na opioidní krizi ve Spojených státech, určitě byla ovlivněna a možná i započata agresivním marketingem farmaceutického průmyslu.

KAM DÁL: Jak srazit dítěti teplotu: Doktorka Miklášová vysvětluje, jaké léky a babské rady jsou vhodné.

Klíčová slova: