Čech postavil dům, který vydržel atomový výbuch. Architekt Jan Letzel zemřel v pražském blázinci

Průmyslový palác, dnes Atomový dóm jako symbol největší tragédie japonské historie
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Jedná se o ikonickou stavbu. Atomový dóm v Hirošimě jako jediný vydržel neúprosný výbuch, který v podstatě ukončil druhou světovou válku. Architekt Jan Letzel spojil svoji kariéru s exotickými destinacemi a shodou náhod je právě jeho dům v HIrošimě pietním místem, které připomíná tuto civilizační tragédii. 

Rodák z Náchoda mohl jen těžko předpokládat, že se jeho stavba v japonské Hirošimě stane tak zásadním a symbolickým místem smutku, vytouženého míru a piety za zemřelé. 6. srpna 1945 se vinou atomové bomby celé město proměnilo v prach. Lidé a domy zmizeli, stejně tak nezůstal ani jeden člověk v budově dnes nazvané Atomový dóm. Jan Letzel zde využil svých znalostí z Evropy a právě kvůli betonovému skeletu stojí dodnes. 

Z Náchoda do Japonska

Do exotickýc krajů zavedla Jana Letzela hlavně osudová náhoda. Rodák z Náchoda po absolvování architektury na pražské UMPRUM se na našem území moc dlouho neohřál. Stihl však postavit secesní pavilon Dvorana v obci Mšené-Lázně, pomáhal na secesní přestavbě hotelu Evropa (dříve Šroubek). Následně odcestoval za prací do jižní Itálie, kde získal nabídku na práci v Egyptě v týmu architektů, kteří stavěli pro zdejšího místokrále. 

Dva roky zkušeností v první exotické destinaci stačily k tomu, aby získal ještě zajímavější nabídku na práci ve vzdáleném Japonsku. Jan Letzel neodmítl, nasedl na loď a plul vstříc nové neznámé výzvy. Adaptoval se překvapivě rychle a stal se také velmi úspěšným a produktivním architektem. 

Jeho architektonický přístup vycházel ze zdejších specifických okolností, které ovlivňovalo četnost zemětřesení, po kterém se domy hroutily jako domečky z karet. Začal tak využívat svých zkušeností z Evropy a to hlavně v užívání odolnějších materiálů, což byl v jeho případě hlavně beton. Po založení svého ateliéru měl práce dost.

Chlouba v Hirošimě

Jan Letzel odhalil svůj největší projekt Průmyslového paláce 5. srpna 1915. Secesní stavba o třech patrech s točitým schodištěm a skleněnou kopulí však dostala ikonický význam až mnohem později. Toho už se však Jan Letzel nedožil. 

Zemřel velmi mladý a hlavním důvodem byl jeho zhoršující se zdravotní stav. V Japonsku byl totiž svědkem masivního zemětřesení, kvůli kterému se hned několik jeho milovaných domů zhroutilo. On tak učinil také a pro zhoršující se mentální a fyzický stav se radši vrátil domů. O tom, že trauma z Japonska se jen tak nezahojí se přesvědčili zdravotníci a psychologové v sanatoriu pro choromyslné v Kateřinské ulici, kde v pouhých 45 letech umírá. 

Muž, který pomáhal šířit dobré české jméno ve světě, aktivně se podílel na pomoci legionářům za první světové války, hovořil arabsky, francouzsky, japonsky, německy a anglicky, propagoval v Japonsku český automobil Laurin a Klement a Japonci mu říkali pochvalně Yokon wasai, tedy člověk, který má evropské myšlení, ale ctí japonskou estetiku, se tedy nedožil toho, jak jeho stavba jako jediná přežila zkoušku odolnosti atomovou bombou. 

KAM DÁL: Začátek konce římské demokracie. Julius Caesar přešel řeku Rubikon a vrhl kostkami osudu


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru